Šokující detaily vraždy Čecha Tomáše (†49) na Ukrajině: Zabit byl dvěma ranami do břicha!
V úterý přišla z Ukrajiny tragická zpráva o tom, že v jednom z hrobů byl nalezen mrtvý Čech Tomáš, který v zemi zmítané válkou pomáhal tamním obyvatelům. Podle šéfa tamní policie byl zastřelen dvěma ranami. Ruští vojáci pak u hrobu umístili výbušné zařízení.
Jeho tělo bylo nalezeno v jednom z hromadných hrobů nedaleko města Makariv. Kromě ostatků Tomáše z České republiky tam byla ještě další dvě těla. Na místě se našly české doklady. Místní policie uvedla, že devětačtyřicetiletý Čech se přestal blízkým ozývat 3. března. Dvě další těla se úřadům zatím nepodařilo identifikovat, byla ale v civilním oblečení.
„Dvě osoby byly zastřeleny ranou do hlavy, jedna do břicha,“ uvedl Andrij Něbytov z místní policie. Muž ještě před samotnou invazí pracoval jako řidič kamionu. V Česku má manželku a bratra. „Informovali jsme rodinu, jsme s ní v kontaktu a poskytujeme jí konzulární služby, které mohou být spojené s případnou repatriací. Po dohodě s rodinou ale žádné další detaily nemůžeme sdělovat,“ napsala Blesk Zprávám mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Lenka Do.
Dvě rány do břicha a zaminovaný hrob
Šéf policie v Kyjevské oblasti Andrij Něbytov poskytl serveru Seznam Zprávy rozhovor ohledně tragického úmrtí Tomáše. Podle něj tělo leželo v jámě. „V blízkosti hromadného hrobu byl zamaskován granát typu F1, což znamená, že lidé, kteří to udělali, tedy ruská armáda, doufali, že ti, co těla najdou, na granát šlápnou a zemřou nebo budou zraněni,“ popsal Něbytov.
Podle něj jde bez pochyby o Čecha. „Doklady, které jsme našli na místě, se shodovaly s těmi, o kterých nás informoval Interpol a naši kolegové z Česka. Informace jsme ověřili a jedná se o občana ČR, (...). Podle našich informací dorazil Tomáš na Ukrajinu 28. února, měl červené auto značky Renault. Ukrajinu navštěvoval už dříve,“ dodal policejní šéf.
„Byl zabit dvěma výstřely do břicha,“ popsal příčinu smrti s tím, že případ vyšetřují ukrajinské úřady. Trojice mužů prý nebyla pohřbena normálně, ale mělo jít o rychlou operaci. Zatím nevědí, kdo byl přímým vykonavatelem akce, ale podle Něbytova byla v oblasti ruská armáda, jež měla v nedalekém lese zákopy a rozmístěnou techniku.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
