Šokující detaily vraždy Čecha Tomáše (†49) na Ukrajině: Zabit byl dvěma ranami do břicha!
V úterý přišla z Ukrajiny tragická zpráva o tom, že v jednom z hrobů byl nalezen mrtvý Čech Tomáš, který v zemi zmítané válkou pomáhal tamním obyvatelům. Podle šéfa tamní policie byl zastřelen dvěma ranami. Ruští vojáci pak u hrobu umístili výbušné zařízení.
Jeho tělo bylo nalezeno v jednom z hromadných hrobů nedaleko města Makariv. Kromě ostatků Tomáše z České republiky tam byla ještě další dvě těla. Na místě se našly české doklady. Místní policie uvedla, že devětačtyřicetiletý Čech se přestal blízkým ozývat 3. března. Dvě další těla se úřadům zatím nepodařilo identifikovat, byla ale v civilním oblečení.
„Dvě osoby byly zastřeleny ranou do hlavy, jedna do břicha,“ uvedl Andrij Něbytov z místní policie. Muž ještě před samotnou invazí pracoval jako řidič kamionu. V Česku má manželku a bratra. „Informovali jsme rodinu, jsme s ní v kontaktu a poskytujeme jí konzulární služby, které mohou být spojené s případnou repatriací. Po dohodě s rodinou ale žádné další detaily nemůžeme sdělovat,“ napsala Blesk Zprávám mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Lenka Do.
Dvě rány do břicha a zaminovaný hrob
Šéf policie v Kyjevské oblasti Andrij Něbytov poskytl serveru Seznam Zprávy rozhovor ohledně tragického úmrtí Tomáše. Podle něj tělo leželo v jámě. „V blízkosti hromadného hrobu byl zamaskován granát typu F1, což znamená, že lidé, kteří to udělali, tedy ruská armáda, doufali, že ti, co těla najdou, na granát šlápnou a zemřou nebo budou zraněni,“ popsal Něbytov.
Podle něj jde bez pochyby o Čecha. „Doklady, které jsme našli na místě, se shodovaly s těmi, o kterých nás informoval Interpol a naši kolegové z Česka. Informace jsme ověřili a jedná se o občana ČR, (...). Podle našich informací dorazil Tomáš na Ukrajinu 28. února, měl červené auto značky Renault. Ukrajinu navštěvoval už dříve,“ dodal policejní šéf.
„Byl zabit dvěma výstřely do břicha,“ popsal příčinu smrti s tím, že případ vyšetřují ukrajinské úřady. Trojice mužů prý nebyla pohřbena normálně, ale mělo jít o rychlou operaci. Zatím nevědí, kdo byl přímým vykonavatelem akce, ale podle Něbytova byla v oblasti ruská armáda, jež měla v nedalekém lese zákopy a rozmístěnou techniku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
