Ruská novinářka v živém vysílání vystoupila proti invazi na Ukrajinu: Odeberou jí děti?!
Marina Ovsjannikovová je ruská novinářka, která v březnu protestovala v živém vysílání státní televize První kanál proti ruské invazi na Ukrajinu. V neděli s novinářkou ruský web Holod uveřejnil rozhovor, kde žena zmiňuje, že ji její bývalý partner po vystoupení v televizi žaluje a hrozí jí odebrání dvou dětí (11 a 17 let).
Celý svět si ruskou novinářku Marinu Ovsijnnikovovou pamatuje jako hrdinku, která v polovině března narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televizní stanice První kanál. V hlavním vysílacím čase se objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou“.
Následně byla novinářka zatčena policií a dostala pokutu v řádu několika tisíc korun. Marině bylo jasné, že v Rusku pro ni není bezpečno, a přijala nabídku německého deníku Die Welt, pro který nově pracuje. Své dvě děti, sedmnáctiletého syna a jedenáctiletou dceru, má v Rusku na starosti novinářčin bývalý manžel a zaměstnanec státní televize Russia Today.
Syn ji považuje za zrádkyni
V rozhovoru pro ruský Holod Marina uvedla, že s bývalým manželem měli dobré vztahy. „Jsme tři a půl roku rozvedení, on pracuje pro RT a byli jsme v celkem normálních vztazích. Vše, co se týkalo dětí, jsme řešili. Komunikovali jsme skrze zprávy a občas si volali. A po tom protestu se mnou zastavil veškerou komunikaci,“ popsala novinářka.
Marina po protestu v živém vysílání přepsala všechen majetek na děti a následně se stáhla do Německa. Její bývalý partner prohlásil, že nedovolí, aby se děti dostaly k matce do Německa. Dokonce na Marinu podal v polovině dubna žalobu, aby jí už děti nemohly připadnout do péče.
Přerušení veškerých vazeb s matkou by se zřejmě zamlouvalo staršímu synovi, který je údajně silným zastáncem války na Ukrajině a svou matku považuje za zrádkyni. „Snažila jsem se nějak zjistit, co se děje, ale neodpověděl mi. Neodpovídá mi ani přes syna, ani osobně, prostě nic,“ přiznala smutně Marina.
Vrátím se, až se ruský režim zhroutí
V rozhovoru také Marina uvedla, co by se muselo stát pro to, aby se do Ruska někdy vrátila. „S klidem v duši se vrátím, až se tento režim zhroutí. Ale nebude to asi s klidnou duší. Jsem rukojmím této situace,“ řekla novinářka.
V sobotu ráno zasáhl ukrajinský dron ropnou čerpací stanici v Čuvašsku, napsal na Telegramu šéf Čuvačské republiky Oleg Nikolajev.
Obyvatelstvo není ohroženo a nejsou žádné oběti, uvedl. Dodal, že čerpací stanice ropy utrpěla drobné škody, ale provoz v zařízení byl pozastaven.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
