„Vnímám, že je nutné dodržovat sankce proti Rusku a Bělorusku, nebylo by ale rozumné, kdyby automaticky a bez rozdílu dopadaly na studenty, kteří se rozhodli si pro své studium a možná i život vybrat ČR a mnohdy se nemají kam vrátit a leckdy se ani vrátit nemohou,“ uvedl rektor Ladislav Janíček.
Na VUT podle rektora studují stovky ruských a běloruských studentů, nyní mají obavy o budoucnost.
Zákaz technické pomoci
Školy se musí řídit nařízeními EU, která zakazují poskytovat technickou pomoc Rusku a Bělorusku. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu, využívala základny na běloruském území. Zákaz poskytování technické pomoci se může vztahovat i na studium v oblastech, jako je například energetika, informatika nebo telekomunikace. Jde o podstatnou část studijní nabídky technických univerzit.
Studenti Masarykovy univerzity původem z Ruska a Běloruska natočili video, kde odsoudili válku. MU Brno
Ze stanoviska ministerstva školství plyne, že univerzity nemohou přijímat plošná opatření vůči studentům pouze na základě státní příslušnosti či národnosti. Každou přihlášku je nutné posuzovat jednotlivě a s ohledem na zvolený studijní program a jeho potenciální riziko.
„V bakalářském a magisterském stupni studia se ovšem ve velké míře jedná o získávání informací veřejných a publikovaných, takový program pak není nutné považovat za kritický,“ Tereza Kadrnožková z tiskového odboru VUT.
Škola provedla analýzu studijních programů a nyní vyjasňuje s Finančním analytickým úřadem, které mohou naplnit kritické znaky. V takovém případě může univerzita stávajícím studentům ze zemí, vůči nimž jsou sankce namířeny, navrhnout například převedení do obdobného programu.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.
V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.
Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se podle něj připojí také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.
„Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře,“ uvedl francouzský prezident na začátek jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.
Ukrajinští vyšetřovatelé v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetice mohou obvinit další lidi. Dnes to řekl šéf Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) Semen Kryvonos. Případ, kdy kriminální skupina získala z úplatků při udělování zakázek pro státní společnost Enerhoatom 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), podle agentury Reuters rozčílil ukrajinskou veřejnost, která v důsledku ruských útoků musí každodenně snášet mnohahodinové odstávky elektrického proudu.
