„Vnímám, že je nutné dodržovat sankce proti Rusku a Bělorusku, nebylo by ale rozumné, kdyby automaticky a bez rozdílu dopadaly na studenty, kteří se rozhodli si pro své studium a možná i život vybrat ČR a mnohdy se nemají kam vrátit a leckdy se ani vrátit nemohou,“ uvedl rektor Ladislav Janíček.
Na VUT podle rektora studují stovky ruských a běloruských studentů, nyní mají obavy o budoucnost.
Zákaz technické pomoci
Školy se musí řídit nařízeními EU, která zakazují poskytovat technickou pomoc Rusku a Bělorusku. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu, využívala základny na běloruském území. Zákaz poskytování technické pomoci se může vztahovat i na studium v oblastech, jako je například energetika, informatika nebo telekomunikace. Jde o podstatnou část studijní nabídky technických univerzit.
Studenti Masarykovy univerzity původem z Ruska a Běloruska natočili video, kde odsoudili válku. MU Brno
Ze stanoviska ministerstva školství plyne, že univerzity nemohou přijímat plošná opatření vůči studentům pouze na základě státní příslušnosti či národnosti. Každou přihlášku je nutné posuzovat jednotlivě a s ohledem na zvolený studijní program a jeho potenciální riziko.
„V bakalářském a magisterském stupni studia se ovšem ve velké míře jedná o získávání informací veřejných a publikovaných, takový program pak není nutné považovat za kritický,“ Tereza Kadrnožková z tiskového odboru VUT.
Škola provedla analýzu studijních programů a nyní vyjasňuje s Finančním analytickým úřadem, které mohou naplnit kritické znaky. V takovém případě může univerzita stávajícím studentům ze zemí, vůči nimž jsou sankce namířeny, navrhnout například převedení do obdobného programu.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
