„Vnímám, že je nutné dodržovat sankce proti Rusku a Bělorusku, nebylo by ale rozumné, kdyby automaticky a bez rozdílu dopadaly na studenty, kteří se rozhodli si pro své studium a možná i život vybrat ČR a mnohdy se nemají kam vrátit a leckdy se ani vrátit nemohou,“ uvedl rektor Ladislav Janíček.
Na VUT podle rektora studují stovky ruských a běloruských studentů, nyní mají obavy o budoucnost.
Zákaz technické pomoci
Školy se musí řídit nařízeními EU, která zakazují poskytovat technickou pomoc Rusku a Bělorusku. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu, využívala základny na běloruském území. Zákaz poskytování technické pomoci se může vztahovat i na studium v oblastech, jako je například energetika, informatika nebo telekomunikace. Jde o podstatnou část studijní nabídky technických univerzit.
Studenti Masarykovy univerzity původem z Ruska a Běloruska natočili video, kde odsoudili válku. MU Brno
Ze stanoviska ministerstva školství plyne, že univerzity nemohou přijímat plošná opatření vůči studentům pouze na základě státní příslušnosti či národnosti. Každou přihlášku je nutné posuzovat jednotlivě a s ohledem na zvolený studijní program a jeho potenciální riziko.
„V bakalářském a magisterském stupni studia se ovšem ve velké míře jedná o získávání informací veřejných a publikovaných, takový program pak není nutné považovat za kritický,“ Tereza Kadrnožková z tiskového odboru VUT.
Škola provedla analýzu studijních programů a nyní vyjasňuje s Finančním analytickým úřadem, které mohou naplnit kritické znaky. V takovém případě může univerzita stávajícím studentům ze zemí, vůči nimž jsou sankce namířeny, navrhnout například převedení do obdobného programu.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Výchozím bodem pro jed nání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška právě také s americkým prezidentem.
Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.
USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také s americkým prezidentem.
