„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Drazí čtenáři, online zpravodajství k ukrajinskému dění bude pokračovat zase ráno. Děkujeme za jeho sledování a přejeme dobrou noc. Rumunsko oznámilo, že jeho námořnictvo dnes nedaleko přístavu Konstanca zneškodnilo volně plující ukrajinský námořní dron. Podle ministerstva obrany ohrožoval plavbu v Černém moři. Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že všechny své námořní drony má pod kontrolou, o žádný nepřišla a žádný z nich nevstoupil do rumunských vod. O likvidaci bezposádkového plavidla požádala rumunské námořnictvo pobřežní stráž, která dron objevila asi 67 kilometrů od Konstance. Potápěči z rumunského zásahového týmu následně dron zneškodnili kontrolovanou detonací. Agentura AP zveřejnila záběry pořízené z dronu, které ukazují zdevastované město Myrnohrad ležící v ukrajinské Doněcké oblasti. To je podle ní téměř obklíčené ruskými invazními silami. Myrnohrad leží nedaleko Pokrovsku, o kterém Rusko v posledních dnech tvrdí, že se ho zmocnilo. Ukrajinská armáda to ale popírá a argumentuje, že stále drží severní část strategicky důležitého města. V Myrnohradu není prakticky vidět jedinou ulici, která by zůstala nedotčená boji. „Snaží se ho jednoduše vymazat z povrchu zemského,“ uvedl Oleksij Hodzenko, mluvčí dronového praporu 38. brigády námořní pěchoty, jejíž členové podle AP stále Myrnohrad bránili. Myrnohrad je podle mapy projektu DeepState, jenž je považován za blízký ukrajinské armádě, téměř obklíčen ruskými invazními silami. Podle Hodzenka pro ukrajinské jednotky stále existuje cesta ven, Rusové jim ale ztížili logistiku. „Můžeme jen velmi zřídka provádět byť jen malou rotaci personálu. Lidi tam sedí týdny,“ popsal.
