„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich. Naopak Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska. Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. „Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili,“ sdělily úřady v prohlášení. „Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti,“ doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti. Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově. „Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters. „Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii. Nejméně šest lidí ve věku od 38 po 69 let utrpělo zranění poté, co ruská letecká bomba včera večer zasáhla Slovjansk na východě Ukrajiny, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Jeden člověk podle úřadů utrpěl zranění při výbuchu v ruském městě Belgorod, na který podle médií spadla letecká puma vypuštěná z ruského letounu. V Belgorodu byl zraněn civilista a ve městě a okolí pokračují výpadky proudu „v důsledku dopadu blíže neupřesněné munice“, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov s tím, že škody se odstraňují. Poblíž rozvodny dopadla ruská letecká bomba - a právě proto před výbuchem nebyl ve městě vyhlášen letecký poplach a nezazněla varování před náletem dronů, uvedl belgorodský zpravodajský kanál Pepel a dodal, že před výbuchem obyvatelé města slyšeli hukot letounu letícího směrem k hranici s Ukrajinou. „Exploze byla tak silná, že na střechy domů pršely střepiny, hlína a kameny,“ napsal.
