„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Obrazem: Na těchto fotografiích, které poskytla tisková služba 65. mechanizované brigády Ukrajiny, voják testuje pozemní drony v Záporožské oblasti na Ukrajině v sobotu 6. prosince 2025. Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům. „Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu. Kvůli ruskému vzdušnému útoku v Černihivské oblasti zahynul jeden člověk, informoval dnes ruskojazyčný server BBC. Ruské síly podle něj zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk. Ukrajinské letectvo uvedlo, že v noci na dnešek Rusko nad ukrajinské území vyslalo 246 dronů a střel. Armáda informovala o sestřelení 179 z nich. Naopak Rusko v noci na dnešek zneškodnilo 83 ukrajinských dronů, uvedlo podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Moskvě. Informovalo o útocích převážně na jihu Ruska. Ukrajinské úřady uvedly, že v důsledku dronových útoků zemřel ve městě Novhorod-Siverskyj na severu země 50letý muž. „Vypuklo několik požárů. Hořela opuštěná budova, obytná budova a přístavba. Záchranáři všechny požáry uhasili,“ sdělily úřady v prohlášení. „Útok zasáhl několik budov energetických společností v Kremenčuku a jeho okolí. V důsledku přímých zásahů a padajících trosek vypukly požáry. Nebyly hlášeny žádné oběti,“ doplnil na svém telegramovém účtu Volodymyr Kogut, šéf vojenské správy Poltavské oblasti.
