„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici. Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“. V Ženevě začalo po ostatních schůzkách už i jednání ukrajinské a americké delegace o americkém plánu na ukončení války, píše Reuters s odkazem na informovaný zdroj. Americkou delegaci vedou ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec prezidenta Trumpa Steve Witkoff. V čele ukrajinského týmu jsou šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov na Telegramu krátce poté, co Trump zveřejnil svůj příspěvek o nevděčnosti, vyjádřil vděk Spojeným státům za spolupráci i přesvědčení, že dnešní jednání v Ženevě přinesou posun. „Oceňujeme, že naši američtí partneři s námi úzce spolupracují, aby pochopili naše obavy a dosáhli tohoto kritického bodu, a očekáváme, že dnes dosáhneme dalšího pokroku,“ poznamenal.
