„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti. „Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil. Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií. Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč). „Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů. „Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“. O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub. Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva. Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
