„Na Ukrajinu mne vyslal brněnský magistrát, který je partnerským městem Charkova. Učil jsem tam češtinu vysokoškoláky, aby mohli následně studovat v Brně na zdejších vysokých školách,“ uvedl Horn.
V Charkově působil čtyři roky. Odjížděl tam vždy na semestry. „Nikdo tam nevěřil, že vypukne válka. Studenti mne ujišťovali, že tuto situaci prožívají už osm let, věřili, že bude klid,“ popsal tamní přesvědčení.
Lektor češtiny Martin Horn popisuje situaci v ukrajinském Charkově. Hynek Zdeněk
Ještě 24. února, když ho v pět ráno probudily výbuchy, mu studenti tvrdili, že Rusové zaútočí maximálně na vojenské objekty. „Pak se ukázalo, že jde o invazi,“ řekl Horn.
Ze studentů vojáci
Na Ukrajině zůstal ještě deset dnů po vypuknutí války. „V Charkově přestaly postupně fungovat všechny obchody, spali jsme ve sklepě. Studenti se navíc rozjeli do různých míst a někteří narukovali do války,“ pokračoval Horn.
Odcestovat ale nebylo snadné.Tříkilometrový úsek k nádraží byl ostřelován. „Nikdo tam proto nechtěl jít pěšky. Taxikáři toho zneužili tím, že za ty tři kilometry žádali v přepočtu sedm tisíc korun. Přesto měli obsazeno na tři dny dopředu,“ popsal situaci.
Málem ho nepustili
Druhá komplikace nastala na přeplněném nádraží. Ukrajinci nechtěli žádného muže pustit. „Pomohla mi jedna energická žena s dětmi, která mne doslova protlačila přes zácpu a tvrdila, že jsem její manžel, bez kterého neodjede. Zřejmě jen díky ní jsem se dostal do vlaku,“ přiznal lektor češtiny.
Následovala dlouhá, 22 hodin trvající cesta ve stoje do Lvova. „Vlak byl totálně přeplněný. V blízkosti Kyjeva jsme jeli úplně po tmě, museli jsme navíc vypnout mobily. Byla to reakce na to, že o den dříve na vlak někdo střílel,“ pokračoval Horn.
Už zase učí
Do Lvova pak pro Horna přijeli jeho kolegové z brněnského JCMM (dříve známé pod názvem Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobility) a dovezli ho do vlasti. Hned po návratu začal česky učit ukrajinské středoškoláky.
Po dohodě s Centrem pro cizince učí dvě skupiny ukrajinských studentů ve věku 15 až 18 let v prostorách JCMM na České v centru Brna. Kromě toho prostřednictvím online kurzů nadále vyučuje i vysokoškoláky z Ukrajiny. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů. „Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident. Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila. Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024. Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená. „Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
