Roman (18) se na svém skejtu stal králem ulic v Kramatorsku: Jsem smířený se svým osudem
Za zvuku sirén se mladík s ještě dětským obličejem řítí na svém skateboardu kolem rozbombardovaného stánku s hamburgery, než se dostane na náměstí Míru v Kramatorsku v srdci Ukrajinou ovládané části Donbasu.
Osmnáctiletý Roman Kovalenko pak neúspěšně zkouší pár triků na obrovském náměstí ve zcela opuštěném centru města. Za krásného májového večera jen bílé pruhy nad obloze prozrazovaly střely, které létaly všude kolem.
Před úsvitem pět střel dopadlo na Kramatorsk. Podlahy a stěny se otřásaly, rozbíjela se okna v opuštěných budovách, ve kterých jsou byty dávno vzhůru nohama.
Roman klouže po asfaltu s pocitem nezranitelnosti smíšeným s nedůvěrou. „Na jednu stranu je to tady smutné, ale na druhou tady panuje velmi zvláštní atmosféra,“ řekl agentuře AFP.
V teniskách a bílou kšiltovkou vypadá jako obyčejných dospívající chlapec, který se náhle ocitl uprostřed války. „Cítím se trochu melancholicky, protože tady nikdo není,“ říká. „Ale když se sám toulám před zákazem vycházení, cítím se jako král ulic.“
Před rokem 2014, kdy začal na Donbasu konflikt mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a vládou v Kyjevě, míval Kramatorsk asi 300.000 obyvatel. Když oblastní centrum Doněck padlo do rukou separatistů, Ukrajinci přemístili své správní centrum do 100 kilometrů vzdáleného Kramatorsku.
Průmyslové město ze sovětské éry je lemováno továrnami a sklady seřazenými podél železniční trati a řeky, která jej protíná od severu k jihu. Tato zařízení jsou dokonalými cíli pro ruské síly, které se přibližují k městu v údolí z kopců dál na severu. Týdny zákopové války, kdy se bojovalo stále silnějšími zbraněmi, přivedly ruské a proruské síly na dostřel dělostřelectva ke Kramatorsku.
Ukrajinci většinou ráno oplácejí dělostřeleckou palbou. Přes den se snaží přesouvat zbraně v naději, že večer nebudou mít Rusové jasno, kam odpálit střely dlouhého doletu.
Zatímco křižuje město na svém skateboardu, je Roman svědkem škod, které válka napáchala. „Nemám nic jiného na práci,“ krčí rameny. „Všichni mí přátelé odjeli do jiných oblastí Ukrajiny. Nudím se.“
Před válkou bývalo náměstí Míru místem, kde se scházeli „skejťáci“ a vůbec mládež, která se touží bavit. Když slunce zapadne a úřední budovy v okolí se zbarví do oranžova, místo najednou získá nevšední kouzlo. Ve městě teď většinu kolemjdoucích tvoří statní muži unavených a šedých tváří, ozbrojení útočnými puškami.
Roman horkotěžko vysvětluje, proč neodešel. „Samozřejmě bych rád našel své přátele a vyrazil si ven, ale to teď opravdu není možné,“ říká.
Žije sám se svou matkou. Krátce se zmiňuje o finančních potížích, než dodá, že ostatní mají mnohem vážnější problémy. „Ještě nepřišla chvíle, abych se bál. Jsem fatalista. Jsem smířený se svým osudem,“ říká.
Znovu se rozezní varovné sirény z amplionů přímo nad ním. On se ale nehne z místa. „Když zazní siréna, v 80 procentech případů se nic nestane,“ tvrdí. Opatrně připouští, že i dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se mu něco může stát, je poměrně vysoká. „Uvědomuji si, že je válka, ale ne úplně,“ dodává.
Kyjevské úřady nedávno nastavily semafory tak, aby se v devět hodin ráno rozsvítily červeně a zajistily tak, že se hlavní město připojí k celostátní minutě ticha. „Lepší pozdě než nikdy,“ řekl Reva.
Pro aktivistku a podporovatelku kampaně Darju Kolomjecovou jde o kolektivní i osobní okamžik. „Každý den se probouzíme – někdy kvůli útokům sotva spíme – ale každé ráno v devět se scházíme, abychom si zavzpomínali, proč tu stále jsme a komu musíme být vděční. V zármutku nejste sami. V tom okamžiku je mezi námi energie,“ řekla.
Každé ráno v devět hodin se Kyjev na minutu zastaví. Semafory se rozsvítí červeně a stálé tikání metronomu z reproduktorů signalizuje 60 vteřin zamyšlení. Auta stojí uprostřed ulice, řidiči vystupují a stojí se skloněnými hlavami. Po celé Ukrajině – v kavárnách, tělocvičnách, školách, v televizi a dokonce i na frontové linii – se lidé zastavují, aby si připomněli ty, kteří padli za oběť ruské invazi, píše agentura AP.
Server Ukrajinska pravda dnes ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.
V jiné zprávě tentýž zpravodajský web uvádí, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.
