Itálie zabavila superjachtu za 16 miliard: Šeherezáda má patřit Putinovi
Itálie zabavila luxusní jachtu Scheherazade, o které se spekulovalo, že patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Uvedlo večer místní ministerstvo financí. Přes 140 metrů dlouhé plavidlo se nacházelo na údržbě v jednom přístavu v Toskánsku. Podle ministerstva majitel lodi má vazby na prominentního představitele ruské vlády, uvedla agentura Reuters.
Při vyšetřování italská finanční policie zjistila, že loď má významné ekonomické vazby na subjekty a osoby, jež jsou na sankčních seznamech Evropské unie. Dále ale jejich identitu nekomentovala.
Analytický tým ruského opozičního předáka Alexeje Navalného již dříve uvedl, že plavidlo, jehož hodnota se odhaduje na 700 milionů dolarů (přes 16 miliard korun), patří Putinovi. Tuto informaci ale odmítl majitel firmy, která v Itálii provádí údržbu lodi. Vlastníci luxusních jachet se obvykle skrývají za firmy, u kterých je obtížné dohledat konečné vlastníky.
Šeherezáda je dlouhá 140 metrů a teprve dva roky stará. Na palubu se vejde celkem čtyřicet návštěvníků, kteří se mohou ubytovat ve 22 kajutách. Její rychlost je kolem 40 kilometrů v hodině. Hosté si mohou užít bazén, který se během chvilky může přeměnit na taneční parket. Luxusní pocit pak doplňují zlatem pokryté doplňky v koupelnách.
Vyrobena byla společností Lurssen. Jde o německou loděnici sídlící v Brémách, designérem je Espen Oeino.
Od začátku války na Ukrajině Řím zabavil řadu luxusních lodí či nemovitostí lidem na sankčním seznamu EU. Zemi k ráznému postupu v této oblasti vyzval při svém projevu před italskými zákonodárci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
