Americké tajné služby pomohly Ukrajincům s potopením křižníku Moskva a se zabitím ruských generálů
Americké tajné služby pomohly ukrajinské armádě se zabitím několika ruských generálů a s potopením křižníku Moskva nacházejícím se v Černém moři, píší světová média. Pentagon v reakci na zprávy zveřejněné v médiích zdůraznil, že Spojené státy Ukrajině neposkytly konkrétní informace k zacílení křižníku, ani se nijak nepodílely na útoku na ruské velitelství.
Podle nejmenovaných amerických činitelů Ukrajina využila americké radary k určení plavidla, které se nacházelo jižně od ukrajinského přístavního města Oděsa. Američané údajně zjistili, že se jedná o křižník Moskva, a pomohly s jeho lokalizací. Ukrajinské síly poté plavidlo zasáhly dvěma střelami Neptun. O tom, že Ukrajina na loď po potvrzení její polohy zaútočí, američtí činitelé neměli tušení.
Raketový křižník s asi pětisetčlennou posádkou býval vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Jeho zničení je pro ruskou stranu značnou ztrátou, ale i symbolickou ranou. Ruské úřady nicméně vyloučily, že by loď potopily ukrajinské námořní síly. V jejich verzi se jednalo o nešťastnou náhodu, za níž stojí samovolný výbuch munice. Američtí představitelé se ale přiklánějí spíše k ukrajinské verzi, podle které se loď potopila v důsledku zásahu protilodními střelami Neptun.
Spojené státy dále Ukrajině údajně poskytly informace, které pomohly zabít několik ruských generálů stojících v čele invazních vojsk. Washington totiž s vedením Ukrajiny sdílel informace o pohybu ruských vojsk a velitelství. Ukrajinci pak tyto informace využili k přesnějšímu namíření svých střel, píše server Daily Mail.
Rovněž jako v prvním případě američtí představitelé odmítli jakoukoliv vinu i na zabití ruských generálů. „Neposkytujeme žádné zpravodajské informace s úmyslem zabíjet ruské generály,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová. Světová média nicméně vidí ve spolupráci obou zemí hlavní důvod úspěchu ukrajinské armády.
Mezi potvrzenými mrtvými ruskými vojenskými představiteli jsou například generálmajor Anton Simonov, který byl zabit při útoku na velitelské stanoviště u Charkova, a generálporučík Andrej Mordvičev, který byl zabit 19. března v Chersonu. Přestože médiím se nepodařilo potvrdit přesný počet zabitých, spekuluje se o dvanácti mrtvých.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude záležet na podobě dohody.
"Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil," uvedl prezident.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropské země budou muset převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters v noci na dnešek americký viceprezident J. D. Vance. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by v případě uzavření mírové dohody s Moskvou zabránily opakování ruské agrese, se intenzivně jedná od pátečního rusko-amerického summitu na Aljašce a pondělní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců evropských zemí, EU a NATO v Bílém domě.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
