Ztrácí Kreml spojence? Lukašenko už to zase zkouší na Evropu. „Snažím se válku zastavit“
Aleksandr Lukašenko se v Bělorusku udržel u moci nejspíš hlavně díky pomoci od Vladimira Putina, před jeho invazí na Ukrajinu a v prvních týdnech „speciální vojenskou operaci“ logisticky podporoval. Běloruské vojáky však do akce neposlal a nyní se začíná jevit, že se od ruského vládce snaží zase trochu distancovat a jako v dřívějších letech lavírovat mezi Ruskem a Západem.
Před invazí probíhala v Bělorusku vojenská cvičení za účasti ruských sil, ty pak z běloruských pozic vpadly na Ukrajinu od severu. Z běloruského území létaly na Ukrajinu ruské rakety a běloruské nemocnice se staraly o raněné ruské vojáky.
To však platilo v první fázi invaze, kdy se Rusko snažilo dobýt Kyjev a rozsáhlejší část Ukrajiny. To se nepovedlo a nájezdníci se od ukrajinské metropole stáhli na východ – a do velké míry opustili i Bělorusko. Lukašenko se mezitím zjevně zkouší vracet k dříve osvědčené metodě balancování mezi Kremlem a západními demokraciemi.
Jednání s Běloruskem
„Bez Běloruska nemohou být žádná jednání. Nemohou být žádné separátní dohody za běloruskými zády,“ pronesl v dubnu. „Díky mé maličkosti jednání mezi Ukrajinou a Ruskem začala,“ prohlásil pak ve čtvrtek v rozhovoru pro americkou agenturu AP.
V běloruském pohraničí se vskutku konala první jednání ukrajinských a ruských představitelů – ale prakticky k ničemu nevedla. Podle něj o ně Ukrajina nestála. „My kategoricky odmítáme jakoukoli válku. Dělali jsme a děláme vše pro to, aby válka nebyla,“ řekl v rozhovoru.
„Snaží se být legalizován v očích mezinárodního společenství,“ argumentuje Pavel Latuško, někdejší běloruský velvyslanec v Polsku, Francii a Španělsku, který už Lukašenkův tábor opustil a stal se exilovým opozičním vůdcem. „To se mu za žádných okolností nesmí dovolit. Běloruská populace by to vnímala jako zradu, bylo by to velmi demotivující zprávou pro občanskou společnost, že je diktaturu nemožné nahradit demokracií,“ řekl opozičník portálu Politico.
Lukašenko dobře věděl, že válka na Ukrajině je mezi Bělorusy nepopulární, a i když není žádný demokrat, musel to brát v potaz. Putinovi sice v Kremlu servilně „speciální vojenskou operaci“ chválil, vojáky mu však neposkytl. Dost by jich zřejmě neposlechlo rozkazy či zběhlo. Naopak desítky či stovky Bělorusů se rozhodly zapojit do bojů po boku Ukrajinců. Další ve své vlasti sabotovali železnice, na které napřed ruská invaze spoléhala.
Na západní sankce je Lukašenko zvyklý dlouhá léta. Zesílily roku 2020, když podle mínění západních zemí nelegitimně vyhrál volby a pošesté se stal prezidentem. Loni přišly další sankce, když Minsk donutil přistát – vlastně unesl – linkové letadlo v běloruském vzdušném prostoru, kterým cestoval disident Raman Pratasevič. Nové sankce na běloruský režim EU, Británie či USA uvalily s vpádem na Ukrajinu.
Sankcím se běloruský diktátor vysmívá: „Sankce jsou požehnáním v přestrojení. Přinášejí příležitosti,“ chválil si, jak teď přicházejí Rusové nakupovat auta a traktory nebo jak se nabízí odbytiště v Číně. „Trh je otevřený. Musíme prostě tvrdě pracovat a přestat si stěžovat na sankce,“ citovala ho státní tisková agentura Belta.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Navzdory těmto prohlášením v určitých ohledech povolil svou pevnou ruku, vychází vstříc Západu. Například občanům sousední Litvy a Lotyšska umožnil přicestovat bez víz. Některé politické vězně poslal z kriminálů do domácího vězení. A polevila i migrační krize z loňska, kdy Minsk zrušil vízovou povinnost pro občany některých zemí snažící se dostat do EU – a nechal je, ať zkusí nelegálně projít do Polska.
Sotva se ruské síly začátkem dubna stáhly ze severní Ukrajiny, zaslal běloruský ministr zahraničí Vladimir Makej dopis svým protějškům v Německu, Francii, Rakousku a Maďarsku, alespoň to říká běloruská opozice. V dopise připomněl, že před třiceti lety, v srpnu 1992, nově nezávislé Bělorusko navázalo diplomatické styky s Evropskými společenstvími (z nichž se záhy zformovala Evropská unie).
„V minulosti jsme prošli obtížnými obdobími našich vztahů s Evropskou unií, nikdy to nebyla hladká cesta. Nicméně jsme vždy dokázali překonat dočasné obtíže a podporovat spolupráci v zájmu národů členských zemí EU i Běloruska,“ stojí v dopise a zmiňuje příklady spolupráce v otázkách víz i obchodu. „Jsou všechny tyto společné úspěchy věcí minulosti?“ ptá se a vyjadřuje touhu po hledání nových diplomatických nástrojů k lepší budoucnosti vzájemných vztahů.
„To je tedy dopis od ministra zahraničí Běloruska několika protějškům v EU, stěžuje si na ‚hon na čarodějnice‘ proti Bělorusku, ‚novou dobu ledovou‘ a ‚berlínskou zeď‘ ve vztazích EU–Bělorusko,“ komentoval na twitteru redaktor Rádia Svobodná Evropa Rikard Jozwiak, který přiložil údajný celý dopis.
Mluvčí rakouského ministerstva zahraničí pro Politico potvrzuje, že takový dopis dorazil. „Probíráme ho s partnery v EU,“ dodává. Francouzská diplomacie reagovala ještě vágněji: Výsledky prezidentských voleb z roku 2020 neuznává, požaduje propuštění všech politických vězňů v Bělorusku i to, aby Minsk neposkytoval své území Rusku pro válku na Ukrajině.
„Bělorusko je oslabeno sankcemi, tlačeno ke stagnaci, táhne ho to blíže k Rusku. Na druhou stranu se běloruský režim už zase snaží najít novou rovnováhu k Západu, snaží se tuto krizi překroutit k vlastní výhodě,“ konstatuje pro magazín Foreign Policy běloruská politoložka Kacjaryna Šmacinová.
Bývalý diplomat Latuško soudí, že se Minsk bude chtít vrátit k osvědčené taktice – propustit vězněné disidenty výměnou za zmírnění sankcí. Západ by podle něj na dopis neměl vůbec reagovat.
„Lukašenkův režim vyzývá zahraniční politiky k dialogu. Je to úsilí o znovuzískání legitimity, zrušení sankcí a pokračování situace, jako by nic,“ tweetoval Franak Viačorka, poradce Lukašenkovy volební vyzyvatelky a podle názorů některých zemí legitimní prezidentky Svjatlany Cichanouské.
Cichanouská, působící teď v evropském exilu, i její kolegové nyní věří, že válka demokratům Běloruska pomůže. „Pro nás, pro demokratické síly, pro občanskou společnost, je důležité být silní a zdraví v momentě, kdy bude zřejmé, že zase můžeme povstat,“ cituje ji Foreign Policy. „Až Ukrajina tuto válku vyhraje, bude to znamenat, že je Kreml extrémně slabý a Lukašenko také.“
