Proč byl náčelník Gerasimov na Ukrajině? Šéf ruské armády mohl osobně řešit i jaderný útok

Autor: Markéta Mikešová - 
5. května 2022
05:00

Zpráva o údajné přítomnosti náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova na Ukrajině překvapila nejednoho odborníka. Většina se jich shoduje, že pokud na frontu opravdu vyrazil, muselo to být kvůli něčemu velmi důležitému. Jenže čemu? Zatím se spoléhá na to, že chtěl osobně zkontrolovat operaci a zlepšit morálku ruských vojáků, ale podle zástupců amerického ministerstva obrany, kteří promluvili pro server Newsweek, za tím mohlo být i něco temnějšího. Třeba předání zpráv o jaderném útoku.

Jedno je jisté – Putinova invaze neprobíhá tak, jak si ruský prezident vysnil. Nejdříve se mu nepodařilo ovládnout Kyjevskou oblast, až se z ní nakonec stáhl a pak plně udeřil na Donbas, ale i tam se nemá čím chlubit. Ocelárny Azovstal v Mariupolu stále drží, Charkov drží… vlastně neexistuje mnoho míst, kde by si připsal drtivé vítězství. I britské ministerstvo obrany tvrdí, že operace na východě Ukrajině je několik dní za plánovaným harmonogramem, což se Putin snaží dohnat nasazováním dalších a dalších jednotek.

Vyslání Gerasimova na Ukrajinu s tím souvisí. Podle serveru Newsweek o přítomnosti ruského generála na Ukrajině a aktuálním vývoji války sepsala minulý týden americká zpravodajská komunita zprávu, do které se podařilo nahlédnout dvěma příslušníkům Pentagonu, kteří nyní o obsahu promluvili. Ruský generál podle nich byl na Ukrajině skutečně kvůli nedostatečnému postupu na Donbasu, zpráva podle nich ale rozebírá i možnost jaderného útoku.

„Od Putina a jeho společníků vidíme neustálý přísun jaderných výhrůžek (…) už se to skoro dostalo do fáze, kdy Putin dosáhl nemožného – ze šílence se stal jen plácalem. Každá jeho další výhrůžka má menší a menší dopad, a dokonce vyvolává posměšky,“ uvedl jeden z příslušníků Pentagonu. Podle něj tím ruský prezident společně s nečekaným neúspěchem na Ukrajině a dodávkami západních zbraní musí být velmi frustrovaný.

Jaderné odhodlání? To nepopíšete po telefonu

Tato frustrace může přerůst v nějakou formu demonstrace jaderného odhodlání, je přesvědčen zástupce. Jejím účelem by bylo šokovat Západ a možná i zastavit válku, jež neprobíhá podle plánu. Nešlo by o jaderný útok na Ukrajinu, nýbrž například o živě přenášený test jaderné zbraně v kontrolovaném prostředí, což je něco, co v Rusku neproběhlo od roku 1990. Nebo výbuch jaderné zbraně někde mimo civilizaci, třeba nad Arktidou. Jednoduše cokoliv, čím by Putin ukázal, že jaderné zbraně opravdu má a je připraven je v případě nutnosti na bojišti použít.

„Demonstrace útoku je rozhodně něco, co spadá do ruského repertoáru. Dává to smysl? Splní to účel? Je to válečný zločin? Takhle nad tím nemůžeme přemýšlet. Musíte o tom přemýšlet jako Putin. Je zahnán do kouta, nemá žádné vyhlídky na záchranu války a je zasažen ekonomickými sankcemi. Šok může být to, co potřebuje k přežití. Je to kontraintuitivní, ale může se dostat do pozice, kdy bude chtít válku zastavit všemi dostupnými prostředky,“ míní zástupce Strategického velení Spojených států (USSTRATCOM), který pro server promluvil.

Putin už něco podobného může zamýšlet jako možnou variantu. Proto ve zprávě amerických zpravodajců o návštěvě Gerasimova na Ukrajině má být uvedeno, že ruský generál mohl tuto informaci jít předat svým velitelům na bojišti. Připravit je na budoucnost v případě zhoršení situace. „To není něco, co řeknete po telefonu,“ podotýká jeden z činitelů Pentagonu.

Gerasimov je vedle Putina a ministra obrany Sergeje Šojgua jediným člověkem v Rusku s přístupem k jaderným kódům. 

„V tuhle chvíli si nikdo nemyslí, že situace na bojišti na Ukrajině vyeskaluje k jadernému konfliktu. Ale pokud opravdu vyeskaluje, potřebují (ruští velitelé na Ukrajině, pozn. red.) vědět, co je od nich během šokové periody očekáváno. Zaútočí? Nebo se stáhnou a připraví se opětovný úder? Nebo půjdou zpět do Ruska a tam budou bránit stát?“ pokračuje činitel s tím, že celé toto předávání informací jsou jen spekulace o možném scénáři. Ve skutečnosti nikdo s jistotou neví, proč Gerasimov Ukrajinu navštívil.

12:50
Dnes

Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.

Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.

Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.

11:54
Dnes

„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.

„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.

11:05
Dnes

Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.

Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.

Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.

Zobrazit celý online

Nutno také podotknout, že Amerika v tuto chvíli nepozoruje žádné známky příprav jaderných zbraní ze strany Ruska a riziko jejich použití zůstává malé, napsala na konci dubna agentura Reuters. Ohroženo podle ní není ani území žádného členského státu NATO. Přesto republikánský kongresman Adam Kinzinger představil 1. května rezoluci, která zmocňuje amerického prezidenta Joea Bidena k vyslání amerických vojáků na Ukrajinu, pokud Rusko jaderné či chemické zbraně použije.

„Pr*ser epických rozměrů“

Zástupci Pentagonu každopádně podotýkají, že Putin válku na Ukrajině nemůže dlouhodobě udržet. Není ani jasné, jaké jsou jeho cíle. „Rusko už vzdalo pokus ovládnout Charkov (přesto v něm pokračuje ostřelování, pozn. red.) a vypadá to, že jejich kampaň na západě je zaměřena spíše na zabránění přesunu ukrajinských obránců na přední linie, než na ovládnutí oblasti,“ konstatuje jeden z nich.

„Gerasimov mohl navštívit bojiště, aby povzbudil jednotky, ale doufám, že si s nimi také sednul, dal si několik vodek a zanadával si, jak je Putinova válka pr*ser epických rozměrů a jak je za ni Rusko zodpovědné,“ zakončuje odlehčeně zástupce Pentagonu.

Video  Putinovi zlí muži: Kdo velí armádě a kdo řídí invazi na Ukrajinu?  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa