Irina a Serhej utekli z Kramatorsku do Prahy: Čtyři dny cestovali vlakem s měsíčním miminkem!
Doufali, že válka brzy skončí a budou se moci vrátit do svého domu v ukrajinském Kramatorsku. Manželé Serhej a Irina Božedajevovi zrovna začali s jeho rekonstrukcí. Ovšem veškeré plány jim překazila válka. Irina si první den myslela, že přišla jen bouřka, než si uvědomila, že jde o výbuchy. Nejdříve utekli se svými třemi dětmi k rodičům a posléze se rozhodli zemi opustit. Čtyři dny cestovali s měsíčním miminkem do bezpečí na Slovensko a pak se vydali do Prahy. Pouhé dva dny poté, co přijeli do Čech, vesnici rodičů zasáhly rakety. Minimálně jedna z raket měla nápis "pro děti". Cestu popsala pro web Proukrainu.cz.
Serhej a Irina Božedajevovi z Kramatorsku žili klidným životem. Vychovávali dvě děti a před měsícem se jim narodil třetí potomek. Klidný rodinný život ale zničila ruská invaze na Ukrajinu. Jako mnoho dalších rodin na Ukrajině se probudili 24. února do válečného běsnění. Přitom právě čtyřiadvacátý únor měl být příjemný rodinný den. Jejich nejstarší dcera slavila narozeniny a celá rodina se měla sejít u rodinného stolu. Nestačili nakrojit ani narozeninový dort.
Myslela, že je bouřka
„Nakrmila jsem dítě a uložila ho do postele,“ popsala osudný den Irina. Náhle uslyšela výbuch a otřásla se okna. Chvíli si prý myslela, že je to jen bouřka „Vzbudila jsem manžela, když došlo ke druhé explozi,“ uvedla s tím, že od té doby nemají klid. Utéci se ale hned nerozhodli. Serhej šel ještě do práce, zatímco jeho rodina čekala doma. Situace ve městě se ale zhoršovala, a tak 27. února sbalili pár věcí, sebrali své tři děti a odešli k rodičům. Doufali, že se brzy vrátí domů, že válka brzy skončí. „Ale ani tam to nebylo dobré. Sledovali jsme, jak kolem nás létaly rakety. A v sousední vesnici byla zničena protivzdušná obrana. To byl začátek,“ popsal. „Nevěřili jsme, ani nás nenapadlo, že by se to mohlo stát,“ dodala Irina.
Ruská letadla byla všude
Od vypuknutí bojů jim nabízeli, aby se sebrali a opustili Ukrajinu. „Ne, ne, ne, zůstaneme,“ zněla prý jejich odpověď. Vybudovali si na Ukrajině hezký život a chtěli dokončit rekonstrukci domu. Doufali, že se brzy vrátí. „Ale pak to každým dne bylo horší a horší, střely létaly blíž a blíž. Pro děti to bylo velmi děsivé, tak jsme se rozhodli jít,“ popsala Irina chvíli, která rozhodla, že opustí rodnou zemi. „Město Kramatorsk už začali ostřelovat. Přestože fronta byla daleko, ruská letadla létala všude. Nebýt dětí, asi bychom neodešli,“ popsal situaci ve městě Serhej.
Čtyři dny vlakem
Rodina proto nasedla na vlak, v němž cestovala skoro čtyři dny. „Projeli jsme Užhorod a zastavili na Slovensku. Dobře nás tam přijali, všichni se o nás skvěle starali. A pak jsme dorazili do Prahy, kam nás poslali dobrovolníci,“ řekla Irina.
Vesnice rodičů po palbou
Jen co rodina dorazila do bezpečí do Prahy, přišla zdrcující zpráva. „Dva dny poté, co jsme sem přijeli, vesnici našich rodičů zasáhla raketa, nebo šrapnel. Okna to rozbilo, ale naštěstí nikdo nezemřel. V našem městě je málo jídla a léků. Zásobování přijíždí, ale ne dostatečně,“ popsala současnou situaci v rodném městě. Rakety zasáhly vlakové nádraží a podle záběrů, které se objevily na sociálních sítích, minimálně na jedné z raket byl nápis „pro děti.“ V Kramatorsku dochází zásoby jídla, léků a paliva. Lidé čekají ve frontách i pět hodin. Ačkoliv už je rodina v bezpečí, stále myslí na své blízké, kteří zůstali na Ukrajině.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR?
Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
