Zaútočí Rusko na Moldavsko? Občanům chodí dezinformační SMS a vlády varují před hybridní válkou
Rusové si zřejmě brousí zuby na Moldavsko, varovaly ukrajinské a moldavské úřady. Napětí eskalovalo poté, co začaly Moldavanům z Podněstří přicházet dezinformační SMS zprávy informující o blížícím se útoku ukrajinských bezpečnostních složek, které budou vraždit moldavské civilisty. Ti mezitím poskytují své domovy ukrajinským uprchlíkům a sami se stali svědky hned několika útoků na jejich území, mnozí se proto obávají, že v době války zaujali „špatnou pozici“, když se postavili na stranu Ukrajiny. Lživé SMS zprávy mohou podle některých připravovat půdu pro ruskou invazi.
„Služba bezpečnosti Ukrajiny silně doporučuje evakuaci civilistů do bezpečnějších oblastí. Chtěli bychom vás ujistit, že Služba bezpečnosti Ukrajiny nebude ubližovat mírumilovným občanům, ale ti, kteří zůstanou ve městě, budou považováni za členy sabotážních skupin a budou bez varování eliminováni,“ píše se v SMS zprávě, která v minulých dnech přišla občanům Podněstří ovládaného ruskými separatisty.
Zprávy byly odeslány z neznámého čísla a pravděpodobně se jedná o ruskou dezinformační kampaň, která má za cíl rozsévat strach mezi Moldavany.
Na špatné straně konfliktu
Ukrajinské i moldavské úřady nedávno varovaly před plánovaným ruským útokem, kterým chce federace údajně destabilizovat tamní prozápadní vládu. „Může se objevit mnoho provokací, takže tomu nevěřím. Zpráva od neznámých lidí není tím nejdůvěryhodnějším zdrojem informací,“ řekl k SMS zprávě jeden z jejích příjemců. Místní se nyní obávají, že okupantská armáda zatáhne Moldavsko do probíhající války s Ukrajinou.
„Nechceme to. Uprchlíky ubytováváme ve svých domovech, pomáháme lidem. A bojíme se, že na naše území přijde válka,“ svěřil se příjemce zprávy. Rusko teď na Moldavsko zřejmě plánuje hybridní útoky, tedy kombinaci typických armádních útoků a nové formy války, teroristických útoků a nahodilého násilí bez předem konkretizovaného cíle.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Útoky na ministerstvo mluví jinak
„Plánují destabilizovat Moldavsko,“ uvedl ukrajinský důstojník inteligenční agentury potom, co Ukrajina získala kamerové záběry špionů a agentů ruské Federální služby bezpečnosti (FSB).
V Podněstří v tuto chvíli trvale pobývá asi 1 500 ruských vojáků a z oblasti by se velmi snadno mohla stát nová základna pro další útoky na okupovanou Ukrajinu. Podle důstojníka může destabilizační akce vyvrcholit 9. května, kdy Moskva každoročně slaví Den vítězství, tedy výročí výhry nad nacisty v druhé světové válce.
„Rusko může napadnout Moldavsko každou chvíli. Tuhle možnost mají na stole,“ varoval nejmenovaný důstojník. Mluvčí Kremlu Dmitry Peskov tvrzení negoval a označil ho za „falešné“, proti jeho výroku ale vypovídá série útoků na Podněstří, ke kterým došlo v posledních dnech. Mezi ně patří například zničení dvou rádio vysílačů, útok na moldavskou vojenskou jednotku a výbuchy na zdejším ministerstvu státní bezpečnosti, uvedl server DailyMail.
