Parkinson, nebo nervozita z nezdaru? Putin si na mši kousal rty a působil slabě a nestabilně
V posledním týdnu se západní tisk ve velkém zajímal o zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69), ten se od 24. února, kdy rozpoutal válku s Ukrajinou, objevuje na veřejnosti jen sporadicky. Když už někde vystoupí, nelze si nevšimnout jeho oteklého obličeje a poněkud shrbené postavy. To se vymyká image hrdě vzpřímeného „alfasamce“, kterou se rád chlubil. Záběry z velikonoční mše ještě umocnily dohody o Putinově zdraví, prezident se ošíval a kousal se do rtů, to podle expertů může ukazovat na to, že má Parkinsonovu chorobu.
Rakovina, Parkinson, nervy z toho, že mu válka nejde podle představ, tohle jsou nejčastější důvody, proč se vizuálně zdá, že se zhoršuje Putinův zdravotní stav. „Působí nestabilně,“ domnívají se mnozí experti podle listu Daily Mail. Podotkli také, že na videu z velikonoční mše – pravoslavní křesťané o víkendu slavili Velikonoce – působí až „křehce a roztřeseně“, zhodnotili jeho ošívání se a poněkud nestabilní postoj.
Jiní analytici jsou toho názoru, že může jít o projevy nervozity. Válka na Ukrajině rozhodně neprobíhá podle Putinových představ, blesková operace se mu nezdařila a jeho vojska neslaví téměř žádné úspěchy. Rusko je terčem tvrdých ekonomických sankcí a pod drobnohledem kvůli válečným zločinům, kterých se jeho vojáci dopouštějí.
Příznaky parkinsona u Putina
Na záběrech ze mše, kterou celebroval patriarcha Kirill a které se mimo Putina účastnil například i starosta Moskvy Sergej Sobjanin, byl prezident viditelně nesoustředěný a nervózně se ošíval, kousal se do rtů a do vnitřku tváře. Zde experti podotkli, že sucho v ústech bývá obvykle symptomem Parkinsonovy nemoci, už loni se objevovaly zprávy, že kremelský vůdce trpí právě touto chorobou, což Moskva razantně popřela.
Dále kamery Putina zachytily, jak se křižuje, nacvičené gesto však provedl až extrémně pomalu. Lékaři se shodují na tom, že taková gestikulace – pomalá, ztuhlá a doprovázená třasem – je konzistentní s projevy parkinsona, samozřejmě však Putina nemohou diagnostikovat bez toho, aby jej osobně vyšetřili. Video vzbudilo rozsáhlé spekulace, západní experti ho vidí jako důkaz Putinových zdravotních potíží, některé ruské a ukrajinské weby jako podvrh. Podle nich jde o kremelskou fabrikaci, záběry jsou podle nich z loňska.
Z posledních fotek Putina zaujalo tisk a odborníky rovněž jeho setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, kde se prezident křečovitě držel stolu a měl problémy udržet nohy na zemi. Ve svém křesle byl také podivně zkroucený, Putin předtím nikdy neměl problémy s držením těla a sedával „jako podle pravítka“. V neposlední řadě bylo vidět, jak má Putin oteklý obličej a krk. Na zdravotní obtíže odkazují i jeho extrémně hubené nohy – zde jde zřejmě o ztrátu hmotnosti a svaloviny.
Nejpravděpodobnější diagnóza
„Jsem přesvědčený o tom, že je to nemocný muž (poz. red. Putin) a nejpravděpodobnější diagnózou je rané stadium Parkinsonovy choroby,“ komentoval bývalý vládní poradce, který spolupracoval i s NATO, prominentní vědec Gwythian Prins v pořadu Good Morning Britain. „Shodou náhod žiju s neurologickou expertkou a psycholožkou – manželka 30 let zkoumala lidi s degenerativními mozkovými chorobami,“ doplnil Prins s tím, že lidi trpící touto chorobou často uměřeně či neuměřeně ztrácí zábrany, případně přestanou racionálně vnímat informace.
Švédský expert Anders Aslund, který býval poradce Ukrajiny i Ruska, se zaměřil na schůzku Putina se Šojguem, oba státníci podle něj vypadali, že „mají depresi a že se jejich zdraví zhoršuje“. V půlce dubna se Putin sešel s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, na schůzce nebylo nic zvláštního – jedná s ním pravidelně, nicméně když si politici podávali ruce, ta Putinova se třásla, podotkli novináři. Další náznakem špatného zdraví je podle nich, že napadá na nohu.
Ruští vojáci se usilovně snaží dobýt Pokrovsk na východě Ukrajiny. Pronikli již prakticky do všech čtvrtí, nelze ale ještě mluvit o tom, že by město ovládli, citovala dnes agentura Unian jednoho z ukrajinských obránců tohoto strategického místa, vojáka 68. samostatné brigády, kterého označuje jen volacím znakem Hus. Město se podle něj přeměnilo v „šedou zónu“, tedy zemi nikoho. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských sil u místního nádraží a odrážejí ukrajinské protiútoky.
Ukrajinský generální štáb ráno uvedl jen, že ukrajinští vojáci u Pokrovska odrazili 68 nepřátelských útoků, což je výrazně vyšší počet než na jakémkoliv jiném úseku více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské velení zaznamenalo celkem 162 bojových střetů. Americký Institut pro studium války (ISW) usoudil, že ruské jednotky zřejmě upustily od útoků u Kosťantynivky, aby se soustředily na dokončení dobytí Pokrovska a Myrnohradu. Ruská útočná taktika u Pokrovska vede podle ISW k velkým ztrátám.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko k nočním útokům použilo 138 dronů a 12 střel různých typů, z toho tři kinžaly. Armáda zneškodnila 115 bezpilotních letounů a jednu raketu Ch-47M2 Kinžal. Dvacet střel a dronů zasáhlo 11 míst.
Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Saratova na jihozápadě Ruska v noci informovali, že slyší výbuchy. Cílem útoku se stala rafinerie, uvádí Astra. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého v podniku vznikl požár. Závod patří k nejstarším v Rusku a podle Kyjeva se podílí na zásobování ruské armády. Ruskojazyčný servis BBC píše, že ukrajinská armáda na něj zaútočila naposledy 16. října.
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí.
EU se zkapalněným plynem z Kataru a USA snaží částečně nahrazovat dodávky plynu z Ruska, na které uvalila sankce po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. V roce 2024 se LNG na celkovém dovozu zemního plynu do EU podílel 37 procenty. Z toho dodávky z USA a Kataru se na celkových dodávkách LNG do EU podílely téměř 60 procenty.
