Parkinson, nebo nervozita z nezdaru? Putin si na mši kousal rty a působil slabě a nestabilně
V posledním týdnu se západní tisk ve velkém zajímal o zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69), ten se od 24. února, kdy rozpoutal válku s Ukrajinou, objevuje na veřejnosti jen sporadicky. Když už někde vystoupí, nelze si nevšimnout jeho oteklého obličeje a poněkud shrbené postavy. To se vymyká image hrdě vzpřímeného „alfasamce“, kterou se rád chlubil. Záběry z velikonoční mše ještě umocnily dohody o Putinově zdraví, prezident se ošíval a kousal se do rtů, to podle expertů může ukazovat na to, že má Parkinsonovu chorobu.
Rakovina, Parkinson, nervy z toho, že mu válka nejde podle představ, tohle jsou nejčastější důvody, proč se vizuálně zdá, že se zhoršuje Putinův zdravotní stav. „Působí nestabilně,“ domnívají se mnozí experti podle listu Daily Mail. Podotkli také, že na videu z velikonoční mše – pravoslavní křesťané o víkendu slavili Velikonoce – působí až „křehce a roztřeseně“, zhodnotili jeho ošívání se a poněkud nestabilní postoj.
Jiní analytici jsou toho názoru, že může jít o projevy nervozity. Válka na Ukrajině rozhodně neprobíhá podle Putinových představ, blesková operace se mu nezdařila a jeho vojska neslaví téměř žádné úspěchy. Rusko je terčem tvrdých ekonomických sankcí a pod drobnohledem kvůli válečným zločinům, kterých se jeho vojáci dopouštějí.
Příznaky parkinsona u Putina
Na záběrech ze mše, kterou celebroval patriarcha Kirill a které se mimo Putina účastnil například i starosta Moskvy Sergej Sobjanin, byl prezident viditelně nesoustředěný a nervózně se ošíval, kousal se do rtů a do vnitřku tváře. Zde experti podotkli, že sucho v ústech bývá obvykle symptomem Parkinsonovy nemoci, už loni se objevovaly zprávy, že kremelský vůdce trpí právě touto chorobou, což Moskva razantně popřela.
Dále kamery Putina zachytily, jak se křižuje, nacvičené gesto však provedl až extrémně pomalu. Lékaři se shodují na tom, že taková gestikulace – pomalá, ztuhlá a doprovázená třasem – je konzistentní s projevy parkinsona, samozřejmě však Putina nemohou diagnostikovat bez toho, aby jej osobně vyšetřili. Video vzbudilo rozsáhlé spekulace, západní experti ho vidí jako důkaz Putinových zdravotních potíží, některé ruské a ukrajinské weby jako podvrh. Podle nich jde o kremelskou fabrikaci, záběry jsou podle nich z loňska.
Z posledních fotek Putina zaujalo tisk a odborníky rovněž jeho setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, kde se prezident křečovitě držel stolu a měl problémy udržet nohy na zemi. Ve svém křesle byl také podivně zkroucený, Putin předtím nikdy neměl problémy s držením těla a sedával „jako podle pravítka“. V neposlední řadě bylo vidět, jak má Putin oteklý obličej a krk. Na zdravotní obtíže odkazují i jeho extrémně hubené nohy – zde jde zřejmě o ztrátu hmotnosti a svaloviny.
Nejpravděpodobnější diagnóza
„Jsem přesvědčený o tom, že je to nemocný muž (poz. red. Putin) a nejpravděpodobnější diagnózou je rané stadium Parkinsonovy choroby,“ komentoval bývalý vládní poradce, který spolupracoval i s NATO, prominentní vědec Gwythian Prins v pořadu Good Morning Britain. „Shodou náhod žiju s neurologickou expertkou a psycholožkou – manželka 30 let zkoumala lidi s degenerativními mozkovými chorobami,“ doplnil Prins s tím, že lidi trpící touto chorobou často uměřeně či neuměřeně ztrácí zábrany, případně přestanou racionálně vnímat informace.
Švédský expert Anders Aslund, který býval poradce Ukrajiny i Ruska, se zaměřil na schůzku Putina se Šojguem, oba státníci podle něj vypadali, že „mají depresi a že se jejich zdraví zhoršuje“. V půlce dubna se Putin sešel s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, na schůzce nebylo nic zvláštního – jedná s ním pravidelně, nicméně když si politici podávali ruce, ta Putinova se třásla, podotkli novináři. Další náznakem špatného zdraví je podle nich, že napadá na nohu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
