Parkinson, nebo nervozita z nezdaru? Putin si na mši kousal rty a působil slabě a nestabilně
V posledním týdnu se západní tisk ve velkém zajímal o zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69), ten se od 24. února, kdy rozpoutal válku s Ukrajinou, objevuje na veřejnosti jen sporadicky. Když už někde vystoupí, nelze si nevšimnout jeho oteklého obličeje a poněkud shrbené postavy. To se vymyká image hrdě vzpřímeného „alfasamce“, kterou se rád chlubil. Záběry z velikonoční mše ještě umocnily dohody o Putinově zdraví, prezident se ošíval a kousal se do rtů, to podle expertů může ukazovat na to, že má Parkinsonovu chorobu.
Rakovina, Parkinson, nervy z toho, že mu válka nejde podle představ, tohle jsou nejčastější důvody, proč se vizuálně zdá, že se zhoršuje Putinův zdravotní stav. „Působí nestabilně,“ domnívají se mnozí experti podle listu Daily Mail. Podotkli také, že na videu z velikonoční mše – pravoslavní křesťané o víkendu slavili Velikonoce – působí až „křehce a roztřeseně“, zhodnotili jeho ošívání se a poněkud nestabilní postoj.
Jiní analytici jsou toho názoru, že může jít o projevy nervozity. Válka na Ukrajině rozhodně neprobíhá podle Putinových představ, blesková operace se mu nezdařila a jeho vojska neslaví téměř žádné úspěchy. Rusko je terčem tvrdých ekonomických sankcí a pod drobnohledem kvůli válečným zločinům, kterých se jeho vojáci dopouštějí.
Příznaky parkinsona u Putina
Na záběrech ze mše, kterou celebroval patriarcha Kirill a které se mimo Putina účastnil například i starosta Moskvy Sergej Sobjanin, byl prezident viditelně nesoustředěný a nervózně se ošíval, kousal se do rtů a do vnitřku tváře. Zde experti podotkli, že sucho v ústech bývá obvykle symptomem Parkinsonovy nemoci, už loni se objevovaly zprávy, že kremelský vůdce trpí právě touto chorobou, což Moskva razantně popřela.
Dále kamery Putina zachytily, jak se křižuje, nacvičené gesto však provedl až extrémně pomalu. Lékaři se shodují na tom, že taková gestikulace – pomalá, ztuhlá a doprovázená třasem – je konzistentní s projevy parkinsona, samozřejmě však Putina nemohou diagnostikovat bez toho, aby jej osobně vyšetřili. Video vzbudilo rozsáhlé spekulace, západní experti ho vidí jako důkaz Putinových zdravotních potíží, některé ruské a ukrajinské weby jako podvrh. Podle nich jde o kremelskou fabrikaci, záběry jsou podle nich z loňska.
Z posledních fotek Putina zaujalo tisk a odborníky rovněž jeho setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, kde se prezident křečovitě držel stolu a měl problémy udržet nohy na zemi. Ve svém křesle byl také podivně zkroucený, Putin předtím nikdy neměl problémy s držením těla a sedával „jako podle pravítka“. V neposlední řadě bylo vidět, jak má Putin oteklý obličej a krk. Na zdravotní obtíže odkazují i jeho extrémně hubené nohy – zde jde zřejmě o ztrátu hmotnosti a svaloviny.
Nejpravděpodobnější diagnóza
„Jsem přesvědčený o tom, že je to nemocný muž (poz. red. Putin) a nejpravděpodobnější diagnózou je rané stadium Parkinsonovy choroby,“ komentoval bývalý vládní poradce, který spolupracoval i s NATO, prominentní vědec Gwythian Prins v pořadu Good Morning Britain. „Shodou náhod žiju s neurologickou expertkou a psycholožkou – manželka 30 let zkoumala lidi s degenerativními mozkovými chorobami,“ doplnil Prins s tím, že lidi trpící touto chorobou často uměřeně či neuměřeně ztrácí zábrany, případně přestanou racionálně vnímat informace.
Švédský expert Anders Aslund, který býval poradce Ukrajiny i Ruska, se zaměřil na schůzku Putina se Šojguem, oba státníci podle něj vypadali, že „mají depresi a že se jejich zdraví zhoršuje“. V půlce dubna se Putin sešel s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, na schůzce nebylo nic zvláštního – jedná s ním pravidelně, nicméně když si politici podávali ruce, ta Putinova se třásla, podotkli novináři. Další náznakem špatného zdraví je podle nich, že napadá na nohu.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
