Parkinson, nebo nervozita z nezdaru? Putin si na mši kousal rty a působil slabě a nestabilně
V posledním týdnu se západní tisk ve velkém zajímal o zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69), ten se od 24. února, kdy rozpoutal válku s Ukrajinou, objevuje na veřejnosti jen sporadicky. Když už někde vystoupí, nelze si nevšimnout jeho oteklého obličeje a poněkud shrbené postavy. To se vymyká image hrdě vzpřímeného „alfasamce“, kterou se rád chlubil. Záběry z velikonoční mše ještě umocnily dohody o Putinově zdraví, prezident se ošíval a kousal se do rtů, to podle expertů může ukazovat na to, že má Parkinsonovu chorobu.
Rakovina, Parkinson, nervy z toho, že mu válka nejde podle představ, tohle jsou nejčastější důvody, proč se vizuálně zdá, že se zhoršuje Putinův zdravotní stav. „Působí nestabilně,“ domnívají se mnozí experti podle listu Daily Mail. Podotkli také, že na videu z velikonoční mše – pravoslavní křesťané o víkendu slavili Velikonoce – působí až „křehce a roztřeseně“, zhodnotili jeho ošívání se a poněkud nestabilní postoj.
Jiní analytici jsou toho názoru, že může jít o projevy nervozity. Válka na Ukrajině rozhodně neprobíhá podle Putinových představ, blesková operace se mu nezdařila a jeho vojska neslaví téměř žádné úspěchy. Rusko je terčem tvrdých ekonomických sankcí a pod drobnohledem kvůli válečným zločinům, kterých se jeho vojáci dopouštějí.
Příznaky parkinsona u Putina
Na záběrech ze mše, kterou celebroval patriarcha Kirill a které se mimo Putina účastnil například i starosta Moskvy Sergej Sobjanin, byl prezident viditelně nesoustředěný a nervózně se ošíval, kousal se do rtů a do vnitřku tváře. Zde experti podotkli, že sucho v ústech bývá obvykle symptomem Parkinsonovy nemoci, už loni se objevovaly zprávy, že kremelský vůdce trpí právě touto chorobou, což Moskva razantně popřela.
Dále kamery Putina zachytily, jak se křižuje, nacvičené gesto však provedl až extrémně pomalu. Lékaři se shodují na tom, že taková gestikulace – pomalá, ztuhlá a doprovázená třasem – je konzistentní s projevy parkinsona, samozřejmě však Putina nemohou diagnostikovat bez toho, aby jej osobně vyšetřili. Video vzbudilo rozsáhlé spekulace, západní experti ho vidí jako důkaz Putinových zdravotních potíží, některé ruské a ukrajinské weby jako podvrh. Podle nich jde o kremelskou fabrikaci, záběry jsou podle nich z loňska.
Z posledních fotek Putina zaujalo tisk a odborníky rovněž jeho setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, kde se prezident křečovitě držel stolu a měl problémy udržet nohy na zemi. Ve svém křesle byl také podivně zkroucený, Putin předtím nikdy neměl problémy s držením těla a sedával „jako podle pravítka“. V neposlední řadě bylo vidět, jak má Putin oteklý obličej a krk. Na zdravotní obtíže odkazují i jeho extrémně hubené nohy – zde jde zřejmě o ztrátu hmotnosti a svaloviny.
Nejpravděpodobnější diagnóza
„Jsem přesvědčený o tom, že je to nemocný muž (poz. red. Putin) a nejpravděpodobnější diagnózou je rané stadium Parkinsonovy choroby,“ komentoval bývalý vládní poradce, který spolupracoval i s NATO, prominentní vědec Gwythian Prins v pořadu Good Morning Britain. „Shodou náhod žiju s neurologickou expertkou a psycholožkou – manželka 30 let zkoumala lidi s degenerativními mozkovými chorobami,“ doplnil Prins s tím, že lidi trpící touto chorobou často uměřeně či neuměřeně ztrácí zábrany, případně přestanou racionálně vnímat informace.
Švédský expert Anders Aslund, který býval poradce Ukrajiny i Ruska, se zaměřil na schůzku Putina se Šojguem, oba státníci podle něj vypadali, že „mají depresi a že se jejich zdraví zhoršuje“. V půlce dubna se Putin sešel s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, na schůzce nebylo nic zvláštního – jedná s ním pravidelně, nicméně když si politici podávali ruce, ta Putinova se třásla, podotkli novináři. Další náznakem špatného zdraví je podle nich, že napadá na nohu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
