Parkinson, nebo nervozita z nezdaru? Putin si na mši kousal rty a působil slabě a nestabilně
V posledním týdnu se západní tisk ve velkém zajímal o zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina (69), ten se od 24. února, kdy rozpoutal válku s Ukrajinou, objevuje na veřejnosti jen sporadicky. Když už někde vystoupí, nelze si nevšimnout jeho oteklého obličeje a poněkud shrbené postavy. To se vymyká image hrdě vzpřímeného „alfasamce“, kterou se rád chlubil. Záběry z velikonoční mše ještě umocnily dohody o Putinově zdraví, prezident se ošíval a kousal se do rtů, to podle expertů může ukazovat na to, že má Parkinsonovu chorobu.
Rakovina, Parkinson, nervy z toho, že mu válka nejde podle představ, tohle jsou nejčastější důvody, proč se vizuálně zdá, že se zhoršuje Putinův zdravotní stav. „Působí nestabilně,“ domnívají se mnozí experti podle listu Daily Mail. Podotkli také, že na videu z velikonoční mše – pravoslavní křesťané o víkendu slavili Velikonoce – působí až „křehce a roztřeseně“, zhodnotili jeho ošívání se a poněkud nestabilní postoj.
Jiní analytici jsou toho názoru, že může jít o projevy nervozity. Válka na Ukrajině rozhodně neprobíhá podle Putinových představ, blesková operace se mu nezdařila a jeho vojska neslaví téměř žádné úspěchy. Rusko je terčem tvrdých ekonomických sankcí a pod drobnohledem kvůli válečným zločinům, kterých se jeho vojáci dopouštějí.
Příznaky parkinsona u Putina
Na záběrech ze mše, kterou celebroval patriarcha Kirill a které se mimo Putina účastnil například i starosta Moskvy Sergej Sobjanin, byl prezident viditelně nesoustředěný a nervózně se ošíval, kousal se do rtů a do vnitřku tváře. Zde experti podotkli, že sucho v ústech bývá obvykle symptomem Parkinsonovy nemoci, už loni se objevovaly zprávy, že kremelský vůdce trpí právě touto chorobou, což Moskva razantně popřela.
Dále kamery Putina zachytily, jak se křižuje, nacvičené gesto však provedl až extrémně pomalu. Lékaři se shodují na tom, že taková gestikulace – pomalá, ztuhlá a doprovázená třasem – je konzistentní s projevy parkinsona, samozřejmě však Putina nemohou diagnostikovat bez toho, aby jej osobně vyšetřili. Video vzbudilo rozsáhlé spekulace, západní experti ho vidí jako důkaz Putinových zdravotních potíží, některé ruské a ukrajinské weby jako podvrh. Podle nich jde o kremelskou fabrikaci, záběry jsou podle nich z loňska.
Z posledních fotek Putina zaujalo tisk a odborníky rovněž jeho setkání s ministrem obrany Sergejem Šojguem, kde se prezident křečovitě držel stolu a měl problémy udržet nohy na zemi. Ve svém křesle byl také podivně zkroucený, Putin předtím nikdy neměl problémy s držením těla a sedával „jako podle pravítka“. V neposlední řadě bylo vidět, jak má Putin oteklý obličej a krk. Na zdravotní obtíže odkazují i jeho extrémně hubené nohy – zde jde zřejmě o ztrátu hmotnosti a svaloviny.
Nejpravděpodobnější diagnóza
„Jsem přesvědčený o tom, že je to nemocný muž (poz. red. Putin) a nejpravděpodobnější diagnózou je rané stadium Parkinsonovy choroby,“ komentoval bývalý vládní poradce, který spolupracoval i s NATO, prominentní vědec Gwythian Prins v pořadu Good Morning Britain. „Shodou náhod žiju s neurologickou expertkou a psycholožkou – manželka 30 let zkoumala lidi s degenerativními mozkovými chorobami,“ doplnil Prins s tím, že lidi trpící touto chorobou často uměřeně či neuměřeně ztrácí zábrany, případně přestanou racionálně vnímat informace.
Švédský expert Anders Aslund, který býval poradce Ukrajiny i Ruska, se zaměřil na schůzku Putina se Šojguem, oba státníci podle něj vypadali, že „mají depresi a že se jejich zdraví zhoršuje“. V půlce dubna se Putin sešel s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem, na schůzce nebylo nic zvláštního – jedná s ním pravidelně, nicméně když si politici podávali ruce, ta Putinova se třásla, podotkli novináři. Další náznakem špatného zdraví je podle nich, že napadá na nohu.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
