Německo už prakticky nemá Ukrajině co dát, prohlásil kancléř. Armádě došly zásoby
Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávek dalších zbraní ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Berlín je opakovaně terčem kritiky za to, že Kyjevu, který čelí ruské agresi, neposkytuje větší pomoc. Scholz v rozhovoru argumentuje i tím, že chce za každou cenu zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, možné třetí světové válce.
Politik je přesvědčen, že Německo, které odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti bundeswehru jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může německá armáda poslat, ale ještě pošle, ujistil.
Německo podle Scholze brání eskalaci, která by vedla ke 3. světové válce
Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něho ale byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité.
Na opakované otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá. „Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla ke třetí světové válce,“ uvedl kancléř.
Aby Německo pro vyzbrojení Ukrajiny dělalo více, by si přál mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský. Němci samotní jsou podle Spiegelu názorově rozděleni. Zatímco 47 procent jich je pro dodávky těžkých zbraní, 45 procent jich je proti.
Německo dál odmítá embargo ruského plynu
Do budoucna je podle Scholze nutné, aby bylo uzavřeno příměří a staženy ruské jednotky. Mírová dohoda pak podle něj musí být taková, aby Ukrajině umožnila se bránit. „Vyzbrojíme ji tak, aby byla garantována její bezpečnost. Jsme k dispozici jako garanční mocnost,“ podotkl.
Německý kancléř také znovu odmítl embargo na dovoz ruského plynu. K zastavení války by to podle něj nevedlo. Pokud by totiž ruský prezident Vladimir Putin reagoval na hospodářské argumenty, válku by vůbec nezačal.
Zároveň Scholz připustil, že se spolková republika měla dříve začít zbavovat závislosti na ruském dovozu. Také měli podle něj spojenci už po ruské anexi Krymu v roce 2014 přijmout část sankcí, které přišly na řadu až letos.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
