Další ruský boháč vyvraždil svou rodinu: Protoseni ubodal ženu s dcerou, pak se oběsil
Dva bohatí Rusové tento týden podle vyšetřovatelů zavraždili členy svých rodin a poté spáchali sebevraždu. Jde o dva případy, které se odehrály daleko od sebe, v Rusku a ve Španělsku, a jejichž motivy spolu na první pohled nesouvisejí. Zpravodajský server Business Insider nicméně vedle podobnosti tragédií zaujalo i spojení obou pachatelů s ruskou bankou Gazprombank.
V prvním případě agentura TASS v pondělí s odvoláním na informovaný zdroj napsala, že bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev zabil ve svém bytě manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Motivem by podle zdroje mohl být „domácí konflikt“. Zajímavé je, že se případem zabývají dva hlavní moskevští vyšetřovatelé.
Druhý případ se týká bývalého viceprezidenta ruské plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protoseni, který s rodinou žil ve Francii a ve španělském městě Lloret de Mar s manželkou a dcerou trávil velikonoční svátky. Podle televizní stanice Telecinco policisté v úterý objevili ve vile, kde rodina pobývala, těla manželky a dcery s bodnými ranami. Protoseňu pak našli v zahradě oběšeného na stromě; vedle ležely zakrvavený nůž a sekyra.
Souvislost s ruskou agresí na Ukrajině či s ekonomickými nebo jinými dopady této války ani podezření na spojení s nějakou kriminální činností zdroje zpráv žádné nezmiňují. Business Insider nicméně zaujalo, že Protoseni byl hlavním účetním společnosti Novatek, napojené na Gazprombanku.
Server v souvislosti s oběma případy rovněž poznamenal, že Protoseni ani Avajev nebyli na seznamu lidí, na něž byly uvaleny mezinárodní sankce v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.
Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
