Pieta k osvobození tábora od nacistů bez Ruska a Běloruska? V Mauthausenu diplomaty nechtějí
Pořadatelé pietních akcí k příležitosti 77. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu se obrátili na velvyslance Ruska a Běloruska se žádostí, aby se jich neúčastnili. Na svých internetových stránkách o tom informuje rakouský list Der Standard. Pro Rusy a Bělorusy, kteří věznění v Mauthausenu přežili, ovšem pozvánka platí.
Předseda Rakouského mauthausenského výboru (MKÖ) Willy Mernyi uvedl, že oběma velvyslancům poslal osobní e-mail s prosbou, aby letos 15. května na připomínkové akce nejezdili. MKÖ v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině vydal prohlášení, v němž vyzdvihuje enormní oběti, které Sovětský svaz přinesl v boji proti národnímu socialismu a při osvobozování mnohých koncentračních táborů. Zároveň ovšem uvedl, že „důrazně odsuzuje neospravedlnitelné násilí a nejtěžší zločiny proti lidskosti“ páchané během agrese Ruska vůči Ukrajině.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
MKÖ připomněl, že po osvobození Mauthausenu bývalí vězni, mezi nimi i ti z Ruska a Ukrajiny, předčítali takzvanou mauthausenskou přísahu. V ní se mluvilo kromě jiného o tom, že „mír a svoboda jsou zárukou pro štěstí jednotlivých národů“. Podle Mernyiho by přítomnost oficiálních zástupců Ruska a Běloruska na letošní připomínkové akci byla „neslučitelná s mauthausenskou přísahou bývalých vězňů“. Domnívá se, že tento rok to bude poprvé, co pozvánku na pietu nedostanou všichni zástupci spojeneckých zemí, které vyhrály druhou světovou válku, respektive jejich nástupnických států.
Celkový počet vězňů v Mauthausenu byl asi 190.000. Celkem přišlo o život v Mauthausenu, Gusenu a pobočných táborech nejméně 90.000 vězňů, z toho asi polovina v posledních čtyřech měsících před osvobozením. Mezi nimi bylo 38.120 Židů. Zajatci pocházeli z asi 40 zemí. Vězněni byli kvůli politické činnosti, náboženskému vyznání, sexuální orientaci, rase, nebo šlo o válečné zajatce.
