Vyznamenání bez „party“. Zeman nepozve velvyslance Ruska a Běloruska, vyzve k podpoře Ukrajiny
Pražský hrad v pondělí vyjádří solidaritu s Ukrajinou. Při slavnostním střídání stráží bude vyvěšena ukrajinská vlajka a zazní její hymna. Hosté slavnostního předávání státních vyznamenání budou vyzváni, aby finančně podpořili pomoc ukrajinskému lidu. Následná slavnostní recepce ve Španělském sále bude zrušena, oznámil dnes v tiskové zprávě prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Mluvčí dodal Blesku, že na ceremonii nebudou velvyslanci z Ruska a Běloruska.
Zeman v pondělí předá státní vyznamenání za minulý a předminulý rok, kdy se 28. října nemohly uskutečnit slavnostní ceremoniály. Jako náhradní datum vybral den 172. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. „Ukrajina v těchto dnech čelí ruské agresi. Prezident republiky proto rozhodl, že řádový den bude spojen s vyjádřením solidarity s Ukrajinou,“ uvedl Ovčáček.
Při slavnostním střídání stráží proto v pondělí v poledne bude na prvním hradním nádvoří vyvěšena vlajka Ukrajiny a zazní ukrajinská a česká hymna. Zeman takto v minulosti podpořil například Izrael v době střetů s Palestinci.
Pražský hrad také vyzve účastníky ceremonie ve Vladislavském sále k pomoci Ukrajině. „Hosté slavnostního ceremoniálu předání státních vyznamenání prezidentem republiky budou v písemném programu večera zdvořile požádáni, aby poskytli finanční příspěvek na pomoc ukrajinskému lidu,“ poznamenal mluvčí.
Večerní sláva nebude, chybět budou velvyslanci Ruska i Běloruska
Ovčáček dodal, že slavnostní recepce ve Španělském sále je z rozhodnutí prezidenta zrušena. Recepce pro několik set lidí se v minulosti pravidelně konala krátce po skončení předávání vyznamenání. „Nejsou pozváni,“ odpověděl Jiří Ovčáček na dotaz Blesku, zda budou na předávání vyznamenání pozváni velvyslanci Ruska a Běloruska.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děty v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr děti. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Tradiční slavnostní večer na Pražském hradě byl 28. října 2020 odložen kvůli špatné epidemické situaci, na podzim loňského roku se nemohl uskutečnit kvůli léčbě Zemana v Ústřední vojenské nemocnici. Jako náhradní termín byl určen 1. leden 2022, který je, stejně jako 28. říjen, takzvaným řádovým dnem. Ceremoniál byl ale opět odložen, důvodem byla znovu situace spojená s koronavirem.
Prezident se rozhodl udělit nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva herečce Jiřině Bohdalové nebo kosmonautu a bývalému velvyslanci v Rusku Vladimíru Remkovi. Stejný řád 7. března dostanou posmrtně podnikatel a majitel skupiny PPF Petr Kellner, válečný československý pilot Alexander Hess a britský politik Alfred Duff Cooper, který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody. Celkem Zemanův seznam zveřejněný na konci října čítal 29 osobností včetně psychiatra a spisovatele Jana Cimického. Ten se po obviněních ze sexuálního napadení a obtěžování, která proti němu vzneslo několik žen, rozhodl vyznamenání nepřevzít.
Další téměř čtyři desítky lidí Zeman ocenil již v roce 2020. Šest z nich obdrželo Řád bílého lva, a to bojovník z východní fronty druhé světové války Miloslav Masopust a in memoriam váleční letci František Chábera a Josef Koukal, oceněn jím byl i legionář, odbojář a oběť justiční vraždy komunistického režimu Heliodor Píka. Za zvládnutí první vlny epidemie jej dostal bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Mezi oceněnými byl i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona, se ale Zeman rozhodl mu Řád Tomáše Garrigua Masaryka neudělit.
