Pieta k osvobození tábora od nacistů bez Ruska a Běloruska? V Mauthausenu diplomaty nechtějí
Pořadatelé pietních akcí k příležitosti 77. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu se obrátili na velvyslance Ruska a Běloruska se žádostí, aby se jich neúčastnili. Na svých internetových stránkách o tom informuje rakouský list Der Standard. Pro Rusy a Bělorusy, kteří věznění v Mauthausenu přežili, ovšem pozvánka platí.
Předseda Rakouského mauthausenského výboru (MKÖ) Willy Mernyi uvedl, že oběma velvyslancům poslal osobní e-mail s prosbou, aby letos 15. května na připomínkové akce nejezdili. MKÖ v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině vydal prohlášení, v němž vyzdvihuje enormní oběti, které Sovětský svaz přinesl v boji proti národnímu socialismu a při osvobozování mnohých koncentračních táborů. Zároveň ovšem uvedl, že „důrazně odsuzuje neospravedlnitelné násilí a nejtěžší zločiny proti lidskosti“ páchané během agrese Ruska vůči Ukrajině.
Velitel ukrajinské jednotky bezpilotních systémů byl obviněn za to, že navzdory zákazu minulou sobotu v Dněpropetrovské oblasti uspořádal hromadné slavnostní předávání vyznamenání vojákům. Na toto místo podnikla útok ruská armáda a o život přišlo 19 lidí. Informovala o tom ukrajinská generální prokuratura.
Všechny příslušné složky jsou nasazeny všude, kde je to potřeba – obnovují se zařízení po úderech, podporují se lidé a pomáhají se zraněnými. Píše ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně 11 lidí a 44 jich zranily.
MKÖ připomněl, že po osvobození Mauthausenu bývalí vězni, mezi nimi i ti z Ruska a Ukrajiny, předčítali takzvanou mauthausenskou přísahu. V ní se mluvilo kromě jiného o tom, že „mír a svoboda jsou zárukou pro štěstí jednotlivých národů“. Podle Mernyiho by přítomnost oficiálních zástupců Ruska a Běloruska na letošní připomínkové akci byla „neslučitelná s mauthausenskou přísahou bývalých vězňů“. Domnívá se, že tento rok to bude poprvé, co pozvánku na pietu nedostanou všichni zástupci spojeneckých zemí, které vyhrály druhou světovou válku, respektive jejich nástupnických států.
Celkový počet vězňů v Mauthausenu byl asi 190.000. Celkem přišlo o život v Mauthausenu, Gusenu a pobočných táborech nejméně 90.000 vězňů, z toho asi polovina v posledních čtyřech měsících před osvobozením. Mezi nimi bylo 38.120 Židů. Zajatci pocházeli z asi 40 zemí. Vězněni byli kvůli politické činnosti, náboženskému vyznání, sexuální orientaci, rase, nebo šlo o válečné zajatce.
