První foto a video hořícího křižníku Moskva? Jeho potopení si vyžádalo desítky životů, píše ruský nezávislý list
Na 40 ruských vojáků zahynulo a desítky dalších se pohřešují či utrpěly zranění při potopení ruského křižníku Moskva. Podle serveru BBC News to napsal nezávislý ruský list Novaja Gazeta Europe s odvoláním na matku jednoho z námořníků. Ruské úřady žádnou oběť neoznámily a tvrdí, že celá asi 500členná posádka je naživu. Na sociálních sítích se navíc objevily fotografie, které mají zachycovat hořící loď před tím, než se potopila.
Matka uvedla, že jí syn telefonicky sdělil, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily zasáhly tři střely vypálené z ukrajinského území. „Volal mi a plakal kvůli tomu, co viděl. Bylo to děsivé," řekla žena. Řada zraněných prý v důsledku explozí přišla o končetiny.
Ukrajinská redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) již dříve sdělila, že při útoku na loď zemřel nejméně jeden člen posádky. Zprávu o smrti jednačtyřicetiletého námořního praporčíka Ivana Vachruševa zveřejnila podle RFE/RL jeho manželka na ruské sociální síti Odnoklassniki (Spolužáci).
Kyjev uvádí, že křižník Moskva minulý týden zasáhl dvěma protilodními střelami, loď šla poté ke dnu a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka zřejmě utopila. Ruské ministerstvo obrany v noci na čtvrtek pouze připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka" byla evakuována. Loď se podle Moskvy potopila až později, a to v důsledku špatného počasí, když byla poškozená vlečena do přístavu. V sobotu ruské ministerstvo obrany zveřejnilo videozáznam z přehlídky v Sevastopolu, na kterém byli podle něj námořníci z potopené lodi.
Na sociálních sítích se rovněž objevily první fotografie a video hořícího křižníku. Jejich autenticitu není možné ověřit, nicméně podle vojenského analytika H. I. Sutttona se patrně jedná o zasaženou loď.
List Novaja Gazeta Europe vznikl tento měsíc poté, co ruský deník Novaja Gazeta musel po dvojí výstraze od úřadů pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny", jak Rusko oficiálně nazývá válku, kterou proti sousední zemi rozpoutalo.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
