Všichni pro Z! Ruští školáci jsou zavlečení do válečné propagandy. Rodiče mlčí

Autor: Martin Valeš, RFE/RL - 
18. dubna 2022
•
13:25

Podporu ruským vojákům na Ukrajině vyjadřují žáci základních, ba mateřských škol. Moc rozum z toho nemají, ale mívají to povinně – a rodiče se často bojí ozvat, pokud s tím nesouhlasí, píše server Rádia Svobodná Evropa.

Od března se četné školy, školky i mládežnické organizace na sociálních sítích předhánějí v aktivitách na podporu „speciální vojenské operace“. Písmeno Z zdobí nejedny dveře a okna jejich budov; Sportovní komplex Junosť (Mládí) v Kaliningradu má zetko na fasádě rovnou přes dvě patra. V tamní 3. škole se páťáci učili patriotickou píseň o vlasti, která zahrnuje území od Donbasu po Aljašku. „V NATO vědí, že nepotřebujeme zemi nikoho jiného, ale tu svou si vezmeme zpátky,“ zní poslední verš. Žáci ji nejspíš budou zpívat 9. května při výročí porážky nacistického Německa.

Proválečná propaganda u ruských dětí. Proválečná propaganda u ruských dětí. | VK

Jinde žáčci píšou „statečným vojákům“ oslavné dopisy či mávají vlaječkami. „Vštěpování patriotismu je jedním z nejpalčivějších problémů dneška,“ napsala na sociální síť VK radnice sibiřské vesnice Glinkino. „Lidé volí různé způsoby, jak vyjádřit své pocity a podpořit naše chlapy. Ani učitelé a žáci vyšších ročníků naší mateřské školy nezůstali lhostejní a přidali se k celoruské kampani ‚Naše neopouštíme‘. Pod vedením učitelky N. G. Poltavcevové děti kreslily obrázky, vyrobily noviny ‚Jsme pro Rusko‘ a vyzdobily okna své třídy.“

Děti v karelském městě Elinsenvaara se ve sněhu seřadily do velikého Z, když se v polovině března slavilo osmé výročí anexe Krymu. „Je to tak špatné, když děti pózují s vlajkou?“ uvedl pro reportéry Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) ředitel školy. „Není to přece fašistická svastika. Ano, je to podpora armády, ale myslím, že armádu podporovat máme. Musíme vychovávat vlastence.“

„Náš syn ví, že s manželkou pracujeme v armádě. Když jsme ho vyzvedli ze školky, ptal se, jestli nás taky můžou poslat do války – a jestli nás tam můžou zabít,“ cituje server Sever Realii Alexandera Solomka z Petrohradu. „Druhý den jsme do školky zašli a vidíme všechny dveře, všechna okna polepená tou agitací, zetky. Ale rodiče jsou zticha, jako by se nic nedělo. Rozhodli jsme se zajít za ředitelkou. Byla rozumná, řekla, že sama příliš propagandu mezi dětmi nepodporuje a nechá to sundat. Za pár dní tam skutečně nic nebylo.“

Rodičům, kteří s takovou propagandou nesouhlasí, dává návod petrohradský radní Vitalij Bovar. Zveřejnil šablonu dopisu, kterým mohou u vedení školy omluvit účast svých dětí na podobných aktivitách. „Mé dítě se nebude podílet na aktivitách cílících na podporu činnosti Ozbrojených sil Ruské federace v rámci speciální vojenské operace na území suverénního státu Ukrajina,“ stojí v dopise. „Vzdělání v Ruské federaci je z podstaty humanistické, založené na přednosti lidského života a zdraví, právech a svobodách jednotlivce a svobodné výchovy. Žáci mají právo na svobodu svědomí, informací, svobodného projevu.“ A pokud prý vedení školy takový dopis neakceptuje, radní hodlá pomoci rodičům obracet se na prokurátory.

Hrůzy v Buče.
Válka na Ukrajině Propaganda o masakru v Buči: „Rusové tam rozdávali jídlo, Zelenskyj byl zdrogovaný," píše se v Rusku

Někteří starší žáci už z agitace mají rozum. „Co mám napsat? ‚Jsem rád, že jste jeli zabíjet lidi‘?“ svěřil se jeden deváťák pro RFE/RL s pochybami o úkolu. „Ptal jsem se ostatních, co píšou. Prostě něco, aby na ně učitelka nekřičela. Našli nějaké texty na internetu a zkopírovali je. Jedna holka si vyhledala synonyma slova ‚hrdinný‘ a všechna je použila…“

Najdou se i učitelé, kteří s kampaní, zjevně nařízenou shora, nesouhlasí. „Podporuji speciální operaci, podporuji svou zemi. Ale takové úkoly svým žákům dávat nebudu, nemám ráda pokrytectví,“ přiznala se směle jedna kantorka z Baltijsku v Kaliningradské oblasti. „Nemyslím si, že jsou děti schopné náležitě soudit tak složité věci. To vlastně nejsou ani všichni dospělí,“ dodala.

22:03
5. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.

22:01
5. 11. 2026

Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.

Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.

18:59
5. 11. 2026

Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa