Ředitel: Ukrajinské děti slyší vrtačku a schovávají se pod lavice. Pomáhají patroni i ruští žáci
Pavel Vyhňák (44) je ředitelem jihomoravské ZŠ Šlapanice, která přijala mnoho ukrajinských žáků. Vyhňák má dlouholeté pedagogické zkušenosti a zavedl systém, který žáky z Ukrajiny lépe integruje do tříd s českými dětmi. Naopak začlenění ukrajinských učitelek je podle něj problematické. Jako hlavní slabinu vidí středoškolský systém, který přijímá jen děti s dobrou češtinou. „17-letá dívka se kvůli tomu snaží nastoupit rovnou na VŠ,“ uvedl.
Jaká je v současné chvíli situace na Vaší škole, kolik je u vás ukrajinských žáků?
V současnosti máme 39 ukrajinských žáků, kteří k nám přibyli během posledních 2 nebo 3 týdnů. Tehdy jsme začali spolupracovat s uprchlíky a snažili jsme se jim zprostředkovat informace o školství. Na první iniciační schůzku přišlo 40 dětí s rodiči a hned 24 se jich přihlásilo.
Jak děti začleňujete do kolektivu?
Vytvořili jsme metodiku, kdy se během prvních 10-14 dnů snažíme ukrajinské děti adaptovat mezi sebou. Komunikují hlavně spolu, každý je z jiného koutu Ukrajiny, jsou jinak vyplašení. Po této době už jdou do jednotlivých tříd, ráno ale mají během prvních 2-3 hodin výuku češtiny. Tam jsou žáci rozdělení na věkově blízké skupiny. Po češtině se rozdělí do svých tříd, kde mají přiděleného tzv. patrona, který se o ně stará.
Jaká je funkce patrona?
Většinou jde o někoho, kdo například také umí ukrajinsky nebo rusky, u starších dětí stačí angličtina. Patron dětem poradí, kde je jaká třída, je to pro něj takový kamarád. Zatím se snažíme děti hlavně učit pochopit jazyk. Není to tak, že by to české děti omezovalo ve výuce. Hlavní cíl není naučit Ukrajince všechny vyjmenovaná slova, ale pochopit jejich význam. Nebylo to ale jednoduché vymyslet, denně jsme se ve škole scházeli a vyhodnocovali, co je potřeba.
„Maminky se podívají na telefon a rozpláčou se“
Přijali čeští žáci ukrajinské děti dobře?
Během adaptačních dnů byly české děti hodně zvědavé, chodili se na malé Ukrajince dívat. Moje dcera, která se učí na jiné škole, byla dokonce zklamaná, že zrovna k nim do třídy ukrajinské dítě nepřišlo. Přes školního psychologa jsme dělali různé aktivity pro zlepšení klimatu ve třídách, hráli jsme seznamovací hry, kdy se děti navzájem ptaly na různé věci. Otázky ale nemohly jít moc do hloubky, kdyby za sebou některé z nich mělo nějaké trauma. Adaptační aktivity dál probíhají u každého nově příchozího žáka.
Všimli jste si u dětí projevů nějakých válečných traumat?
Máme školního psychologa, který si odebírá děti, u kterých tuší, že to neprožívají úplně dobře. Máme žáky, kteří by byli raději zpátky na Ukrajině, myslí na to, co se tam děje. Zažil jsem i jejich maminky, které se podívaly na telefon a rozplakaly se. Kolegové říkali, že ukrajinští žáci slyšeli vrtačku a schovávali se pod lavice, u nás byl například požární poplach, tak jsme museli děti uklidnit. Když zazní sirény, tak mají pocit, že je válka. Najdou se lidé, kteří říkají, že to děti hrají. To ale opravdu není možné.
Máte na škole i ruské děti. Jaké mají vztahy s těmi ukrajinskými?
Spíš je to tak, že ruské děti těm ukrajinským pomáhají, protože si navzájem rozumí. Nevraživost mezi nimi není. Nezaznamenali jsme, že by ruské děti měli k ukrajinské válce jiný postoj než my.
„Zařizujete úplně novou školu“
Museli jste ve škole s příchodem ukrajinských dětí něco změnit?
Bylo nutné sehnat víc lidí, kteří by nám pomohli, asistenty pedagoga a speciální pedagogy, kteří pro ukrajinské děti vytváří metodické materiály a vedou vzdělávání. Naštěstí v tom máme jako velká škola podporu, lidé u nás omezí práci, aby mohli pomáhat, nebo pracují víc. V tomhle jsou naopak bity menší školy.
Také jsme najali dvě děvčata, Ukrajinku a Rusku, které se s dětmi domluví. Jednu z nich jsme potkali v uprchlickém centru, sestra druhé studuje na naší škole. Dále jsme museli řešit lavice, starší dítě nemůže sedět u stejného stolu jako mladší, jak to ale udělat, aby mohly pracovat ve skupinkách? To všechno jsme řešili, zařizujete v podstatě úplně novou školu.
Budou u vás vyučovat i ukrajinské učitelky?
Tam je problém, že ukrajinské učitelky mohou učit jen malé Ukrajince, ale ne české děti. Pak to bohužel ztrácí smysl v tom, že máme pohromadě malé Ukrajince s Čechy, protože je chceme učit česky.
Jaký máte názor na vytváření jednotřídek pro ukrajinské děti?
To není cesta, ale krok zpátky. Smyslem je, aby děti zapadly mezi své vrstevníky. Ve chvíli, kdy budete tvořit třídy s převahou Ukrajinců, povede to k segregaci a neúspěchu ve vzdělávání. Jednotřídky byly snahou ještě ve chvíli, kdy jsme doufali, že válka brzy skončí a žáci se vrátí. Nyní už ale vidíme, že tu 2/3 Ukrajinců zůstanou.
Je z hlediska školského systému rozdíl mezi ukrajinskými a českými dětmi?
Jakmile se ukrajinské děti zaregistrují ve školském systému, mají stejné nároky jako čeští žáci. Zároveň mají stejné povinnosti, pokud se ze školy odhlásí a jdou jinam, musí se přihlásit ke vzdělávání tam. Když to neudělají, musím nahlásit na OSPOD, že děti do školy nechodí. To je potřeba vysvětlit Ukrajincům, kteří to někdy chápou jen jako spontánní záležitost.
Všiml jste si, jestli přestup z války na novou školu lépe zvládají mladší nebo starší děti?
Mladší děti jsou adaptabilnější, starší jsou zodpovědní. Učí se, snaží se zjistit, jak se dostat na střední školu, snaží se věnovat výuce češtiny. Záleží ale na tom, jestli se smířili s tím, že tu budou delší dobu. Některé děti se musí nejdřív adaptovat, než se začnou učit česky, bojují s tím, protože stále doufají, že se vrátí domů.
Jaký problém podle vás v souvislosti s ukrajinskými dětmi na českých školách nejvíc rezonuje?
Středoškoláci, protože mají na Ukrajině jiný systém školství a nyní se ocitli v takovém vakuu. Střední školy, až na výjimky, nepřijímají žáky bez znalosti češtiny. U vysokých škol je to lepší, protože mají programy v angličtině, většině středních škol ale nezbývá než vést přijímací pohovor v češtině.
Proto přijímáme žáky do 9. tříd s tím, že se budou 3 měsíce intenzivně učit česky. Ale kdyby se jim podařilo dostat se na SŠ, co pak dál? Možností je například uvolnit žáky z předmětů, které pro jeho obor nejsou klíčové, aby místo toho mohli chodit na doučování z češtiny. Pro to ale musí škola vytvořit podmínky.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
Ukrajinské jednotky se stáhly z pěti vesnic v severovýchodní části Záporožské oblasti na východ od města Huljajpole, aby ušetřily lidské síly, uvedlo jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Rusové v této části fronty podnikají intenzivní dělostřelecké útoky, infiltrují se na území ovládané Ukrajinci a zničili prakticky všechny jejich úkryty a opevnění.
Prezident Zelenskyj připustil, že nejvíce pozornosti je nyní potřeba v okolí Pokrovsku a v Záporožské oblasti, kde Rusové zvyšují počet i rozsah útoků. „Situace je tam složitá zejména kvůli počasí, které nahrává útokům,“ uvedl. Situace v Kupjansku je podle něho o něco snazší, ukrajinští vojáci tam již několik týdnů dosahují výsledků.
Setkal jste se s nějakým takovým studentem v praxi?
Jedna 17-letá dívka se ctižádostivě snaží nastoupit rovnou na VŠ, protože na střední škole by ji čekala maturita z češtiny. Místo aby studovala češtinu, chodí pracovat do firmy. To je chyba, je potřeba děti motivovat. Už dřív jsme upozorňovali, že maturitní zkoušky nejsou uzpůsobeny žákům s obtížemi, ať už jazykovými nebo jinými. U středoškoláků například podporuji distanční vzdělávání z Ukrajiny, ne vždy to ale jde.
Jaká výzva teď v souvislosti s ukrajinskými dětmi školy čeká?
Můžeme narazit 1. září, kdy se větší množství dětí přihlásí do škol, které na to nebudou připravené. Školy se musí intenzivně připravit na děti, které zatím nejsou přihlášené v systému. Dokonce i 1 žák zaměstná speciální pedagogy, psychology a administrativu. Školy musí dopředu zjistit, kolik dětí se k nim bude hlásit, nakoupit lavice a pomůcky. Pokud se vám během prázdnin nečekaně přihlásí 40 dětí, tak to nestihnete.
