První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Pokles aktivity ruského zpracovatelského průmyslu v září zrychlil. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global. Podle průzkumu zrychlil pokles výroby i nových zakázek a obnovil se pokles zaměstnanosti v odvětví.
Index celkové aktivity ve zpracovatelském sektoru se snížil na 48,2 bodu ze srpnových 48,7 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„Objem výroby negativně ovlivnil rychlejší pokles nových zakázek. Snížená produkce pak vedla k poklesu zaměstnanosti,“ uvedla společnost S&P Global. „Naděje na oživení poptávky nicméně vedly k nárůstu optimismu ohledně vyhlídek na příštích 12 měsíců na čtyřměsíční maximum,“ dodala.
Ruský kombinovaný vzdušný útok na východoukrajinské město Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Oleh Syněhubov.
V obci Velyka Šapkivka nedaleko frontového města Kupjansk zemřel 64letý muž. V samotném Charkově bylo zraněno pět lidí, další pak ve vesnici Piščanka, uvedl Syněhubov. Rusko podle něj k útoku použilo drony, letecké pumy KAB a rovněž střely dosud neupřesněného typu.
Při záplavách v jihoukrajinském městě Oděsa a přilehlé oblasti zemřelo nejméně devět lidí, z toho jedno dítě. Uvedly to dnes ráno místní záchranné složky. Stovky dalších osob byly evakuovány.
Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.
Mluvčí místních záchranářů Maryna Averinová podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že týmy, celkem 255 záchranářů s 68 kusy techniky, poskytují pomoc potřebným už přibližně 24 hodin.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
