První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny, uvedl dnes na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
„O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ uvedl končící šéf české diplomacie.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
