První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer oznámil, že v Oděse na jihu země zavede vojenskou správu. Stalo se tak poté, co podle tajné služby SBU zbavil starostu Hennadije Truchanova ukrajinského občanství na základě informace, že starosta Oděsy má ruský pas. Truchanov stále popírá, že by měl ruské občanství.
Truchanov je starostou Oděsy od roku 2014, ale bez ukrajinského občanství by v čele důležitého přístavního města na jihu země zůstat nemohl, připomínají média.
Na konci roku plánuje rezignovat vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, napsal dnes server Seznam Zprávy. Jako důvod Kopečný uvedl limity toho, co lze za stát udělat. Bývalý náměstek na ministerstvu obrany Kopečný je vládním zmocněncem pro rekonstrukci země, která několik let čelí ruské vojenské agresi, od ledna 2023.
„Narazil jsem na strukturální limity toho, co lze ze strany státu dělat. Chtěl bych zkusit, jestli se mi podaří dělat věci, kterým věřím, i jako soukromá osoba,“ řekl Kopečný Seznam Zprávám. Jako vládní zmocněnec měl na starosti koordinaci české pomoci při obnově válkou zničené Ukrajiny a propojení českých firem a institucí s ukrajinskými partnery. Je také spoluautorem české muniční iniciativy, kterou kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zbavil občanství nejmenovaných osob, které podle tajné služby SBU mají i ruské občanství. Oznámila to ukrajinská média, podle kterých se Zelenského opatření týká i stávajícího starosty přístavního města Oděsa Hennadije Truchanova, který v jeho čele stojí od roku 2014. Ten by bez ukrajinského občanství nemohl zůstat v čele důležitého města na jihu země. Truchanov ještě v neděli jako provokaci odmítl opakovaně zaznívající nařčení, že má ruské občanství.
„Šéf SBU Vasyl Maljuk informoval o boji proti ruským agenturním sítím a kolaborantům ve frontových, pohraničních oblastech a na jihu naší země. Bylo také potvrzeno, že některé osoby mají ruské občanství – vůči nim byla přijata příslušná rozhodnutí. Dekret jsem podepsal,“ napsal Zelenskyj na sociální síti, aniž by upřesnil, koho se jeho nařízení týká. Dekret dosud nebyl zveřejněn, napsala agentura Unian.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
