První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Osm dětí unesených během ruské invaze na Ukrajinu se díky kontaktům první dámy Spojených států Melanie Trumpové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo navrátit jejich rodinám. Podle agentury AP to dnes uvedla choť prezidenta Donalda Trumpa s tím, že s Putinem domlouvá návrat dalších dětí.
Trumpová v polovině srpna v osobním dopise Putinovi napsala o utrpení dětí na Ukrajině a v Rusku. Dopis mu předal Trump během summitu na Aljašce.
První dáma dnes novinářům v Bílém domě sdělila, že Putin na dopis odpověděl a že od té doby si udržují „otevřený komunikační kanál“ věnovaný tématu dětí trpících válkou.
Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.
„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.
„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
