První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děti v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.
Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr dětí. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
