První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
„Putin a Modi dorazili do Putinovy rezidence v Číně, do hotelu Ritz-Carlton, a déle než půl hodiny nevystoupili z auta,“ napsal telegramový kanál „Poslouchali jste Majak“.
Později uvedl , že Putin a Modi strávili v Aurusu téměř hodinu sami, poté se vydali na jednání s delegacemi.
Kremelští novináři dříve informovali, že ruský prezident a indický premiér jeli na bilaterální jednání v autě Vladimira Putina. Putin a Nárendra Módí se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v čínském městě Tchien-ťin.
Ruský prezident na summitu uvedl, že bude lídry ŠOS „podrobněji informovat“ o výsledcích jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která se konala v srpnu na Aljašce.
Modi v pondělí na sociálních sítích uvedl: „S Putinem je vždycky potěšením se setkat.“
Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že odrazily útok více než 80 dronů. Ruské vojenské síly v úterý večer poslaly na Ukrajinu 86 dronů, z nichž 76 bylo sestřeleno nebo „potlačeno“, uvedlo podle BBC ukrajinské letectvo.
„Dopad 10 útočných bezpilotních letadel byl zaznamenán na šesti místech,“ uvádí se v prohlášení.
Den předtím letectvo hlásilo útok 142 dronů a v sobotu ráno masivní úder 537 dronů a 45 raket.
Dva lidé zemřeli při stávce v Záporožské oblasti, oznámily úřady. Ruská armáda zaútočila na vesnici Omelnik v Pologovském okrese Záporožské oblasti naváděnými pumami, oznámil náčelník regionální vojenské správy Ivan Fjodorov.
„Domy byly zničeny. V jednom z nich zemřel manželský pár – 64letý muž a žena,“ napsal na Telegramu.
Ruská armáda se k útoku nevyjádřila.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
