První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Evropa vyvíjí „přiměřeně jasné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk po skončení konfliktu, které by byly podpořeny americkými silami a prostředky, uvedla včera deníku Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Prezident Trump nás ujistil, že americká přítomnost bude součástí podpory,“ řekla. „To bylo velmi jasné a mnohokrát zopakované.“
Očekává se, že pod vedením EU budou nasazeny desítky tisíc vojáků, přičemž toto úsilí podpoří i USA – to bude zahrnovat systémy velení a řízení a zpravodajské a sledovací kapacity. Dohody bylo dosaženo na srpnovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s evropskými lídry.
Modi o válce na Ukrajině: „Je nutné najít způsob, jak co nejdříve ukončit konflikt a nastolit trvalý mír.“ Indický premiér Narendra Modi na setkání v Číně řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že obě země stojí bok po boku i v těžkých časech, informovala agentura Reuters.
Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy z Ruska, druhého největšího světového vývozce, připomíná agentura. Americký prezident Donald Trump uvalil na Indii kvůli těmto nákupům dodatečná cla, ale nic nenasvědčuje tomu, že by je Indie nebo Čína zastavily, komentuje agentura Reuters.
Před summitem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském přístavním městě Tchien-ťin držel Modi Putina za loket, když spolu kráčeli k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a všichni tři se při rozhovoru usmívali, obklopeni tlumočníky.
Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.
„Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem,“ napsal Vyhickyj.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
