První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Česká vláda by podle senátního zahraničního výboru neměla přistoupit k uznání nelegální ruské anexe části Ukrajiny. Po jednání výboru to dnes novinářům řekl jeho předseda Pavel Fischer (za TOP 09). Ruský prezident Vladimir Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války mimo jiné tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. „Výbor vyzval vládu, aby nepřistoupila na uznání nelegální anexe části suverénního území státu Ukrajina,“ uvedl Fischer.
Papež Lev XIV. dnes požádal katolíky a další věřící po celém světě, aby v pátek 22. srpna drželi půst a věnovali tento den modlitbám za mír na Ukrajině, na Blízkém východě a dalších oblastech, kde se bojuje. Informuje o tom agentura Reuters.
„Protože je naše planeta nadále zraňována válkami ve Svaté zemi, na Ukrajině a v mnoha dalších regionech..., zvu všechny věřící, aby den 22. srpna prožili v půstu a modlitbách,“ řekl papež na pravidelné středeční audienci ve Vatikánu.
Papež navrhl, aby věřící prosili Boha, „aby nám dal mír a spravedlnost a osušil slzy těm, kteří trpí kvůli pokračujícím ozbrojeným konfliktům“. Výraz Svatá země použil papež pro oblast Blízkého východu, která má velký náboženský význam pro judaismus, křesťanství a islám. V prvních měsících svého pontifikátu papež Lev XIV. několikrát vyzval k ukončení války na Ukrajině.
Bývalý český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech se stal vrchním ředitelem evropské sekce ministerstva zahraničí. „Radek Pech patří mezi naše nejzkušenější kariérní diplomaty. Funkce vrchního ředitele se ujímá po svém návratu z Ukrajiny, kde měl možnost zblízka řešit současnou největší geopolitickou výzvu v podobě ruské agrese. Jednota Evropy, která je právě hlavní naplní jím řízené sekce, je nyní potřeba víc než kdy dříve,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Právě ministra Lipavského ještě Pech doprovázel při návštěvě Ukrajiny minulý týden, kdy zavítali do Lvova, Zborova, Kyjeva i Dnipra. „Evropa, v jejímž rámci patří Česko ke středně velkým zemím, je pro nás mateřským prostředím a současně těžištěm naší diplomacie. V současné složité geopolitické situaci zásadně ovlivněné agresí Ruské federace proti Ukrajině se právě v Evropě hraje o naši bezpečnost a prosperitu,“ poznamenal Pech.
Na postu velvyslance na Ukrajině ho vystřídá Luboš Veselý, který na ambasádě v Kyjevě už působil v letech 2010 až 2014 na politickém úseku. Od roku 2019 byl zástupcem velvyslance v Rusku. Po zveřejnění podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU, byl na jaře 2021 nejvýše postaveným vyhoštěným českým diplomatem. Rusko k vyhošťování přistoupilo v reakci na stejný postup české strany.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
