První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
Zraněné nebo škody po ruských vzdušných útocích hlásí činitelé i z dalších ukrajinských regionů. Například vedoucí správy Oděské oblasti Oleh Kiper a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) podle Ukrajinské pravdy informovali o rozsáhlém požáru v zařízení palivové a energetické infrastruktury po ruském dronovém útoku na jihu Ukrajiny. Stejný server dále píše o šesti zraněných po ruském ranním útoku na město Záporoží nebo o poškození skladu v Kyjevské oblasti.
Ruské síly zaútočily na Dněpropetrovskou oblast raketami, drony a dělostřeleckou palbou, přičemž poškodily průmyslový objekt, dopravní podnik, infrastrukturu a obytné domy, uvádí v jiné zprávě Ukrajinska pravda. Sedmapadesátiletá žena byla zraněna při ruském útoku naváděnými leteckými bombami v Sumské oblasti, uvedly úřady.
Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
