První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Výroky předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o zrušení muniční iniciativy jsou nebezpečné, rušit ji by byla obrovská chyba, řekl dnes na předvolební akci v Brně premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Babišův rozhovor pro agenturu Reuters, ve kterém šéf opozičního ANO řekl, že by vláda pod vedením hnutí v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila. Podobně na Babiše na síti X reagovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„To, co říká Andrej Babiš, je bohužel nebezpečné. Není to překvapivé, protože muniční iniciativu už několikrát kritizoval,“ řekl Fiala. „To jsou hrozně nebezpečné věci, jednak pro bezpečnost ČR, ale i pro prestiž ČR v zahraničí, protože na české iniciativě se aktivně podílí celá řada dalších zemí, které jsou našimi spojenci,“ dodal. Rušit ji by podle něj byla obrovská chyba.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder je přece jen odhodlán vypovídat před vyšetřovacím výborem zemského sněmu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko, který se zabývá stavbou kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Dosud to odmítal s odkazem na svůj zdravotní stav, informovala agentura DPA. Schröder chce ovšem k členům výboru hovořit pouze na dálku po internetu a navíc bez přítomnosti veřejnosti.
Schröder, kterému je 81 let, měl už v polovině ledna vypovídat před vyšetřovacím výborem v zemském sněmu ve Schwerinu. Poslanci se v něm zabývají případným ruským vlivem na regionální politiky, kteří schvalovali výstavbu ropovodu Nord Stream 2 spojujícího Německo a Rusko přes Baltské moře.
Ukrajina je připravena vést další mírové rozhovory s Ruskem, řekl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Žádné konkrétní datum ale neuvedl. Zopakoval také výzvu Kyjeva k uspořádání přímé schůzky mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem, která by podle něj byla nejefektivnějším krokem na cestě k dosažení příměří ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině čtvrtým rokem.
Moskva se nedomnívá, že mírová jednání uvázla na mrtvém bodě, a od Kyjeva očekává, že navrhne možné termíny pro třetí kolo přímých jednání mezi oběma stranami konfliktu, prohlásil minulý týden mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Svých cílů na Ukrajině by Rusko stále raději dosáhlo mírovými politickými a diplomatickými prostředky, nyní jí však nezbývá, než pokračovat ve vojenských operacích, tvrdí Moskva. Požadavky Moskvy, včetně mezinárodního uznání okupovaných ukrajinských území či závazku, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO, jsou ovšem pro Kyjev nepřijatelné.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
