První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Severní Korea možná v červenci nebo srpnu pošle další vojáky do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině; nadále také dodává Rusku zbraně. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Jižní Korea s odvoláním na informace vlastní rozvědky.
KLDR je už dlouho důležitým ruským spojencem v agresi Moskvy proti Ukrajině. Pchjongjang už poskytl nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti, připomněla agentura.
V polovině června navštívil Severní Koreu tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta a exministr obrany Sergej Šojgu, který po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem oznámil, že KLDR vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v Kurské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 50 ukrajinských bezpilotních strojů, z nichž více než polovina útočila na Kurskou oblast na hranicích s Ukrajinou. Zbytek byl zlikvidován nad několika dalšími částmi Ruska včetně tří dronů v Moskevské oblasti, dodalo ministerstvo, které citovala agentura Reuters.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že počet obětí ruského raketového útoku na Dnipro z úterý 24. června stoupl na 20; dosavadní bilance uváděla 17 mrtvých, napsal server Ukrajinska Pravda.
Dnes podle Lysaka ruská armáda pokračovala v útoku na okres Nikopol s využitím těžkého dělostřelectva a dronů. „Zasažena byla centra měst Nikopol, Pokrovske, Myrove a Marhanec. Jedna kavárna začala hořet. Poškozena byla infrastruktura, tři domy, dvě budovy a automobil,“ dodal Lysak.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
