První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
„Jednotky uskupení Střed pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a zvětšily plochu osvobozeného území v Dněpropetrovské oblasti,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. Za osvobozená označuje Moskva území na Ukrajině, která její vojska obsadí. O konkrétních místech ofenzivy se prohlášení nezmiňuje. Kyjev dříve průnik Rusů do oblasti rozporoval.
Podle mapy analytického projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě invazní síly východní hranici Dněpropetrovské oblasti nepřekročily, v její jižní a střední části jsou však v její bezprostřední blízkosti. Hrozí tak, že Dněpropetrovská oblast se po Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti stane dalším ukrajinským regionem, kde se odehrávají pozemní boje.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že armáda ofenzivu v Dněpropetrovské oblasti vede s účelem vytvořit na Ukrajině nárazníkovou zónu, která je podle něj potřebná k ochraně ruských hranic. Vznik takového pásma uvnitř ukrajinského území oznámil před časem Putin. S plánem souvisí i zesílení ruských útoků na Sumskou oblast z posledních měsíců.
Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát.
Patrušev, který je Putinovým bývalým kolegou z tajné služby KGB, řekl, že šéf Kremlu dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 schválil koncem května. „Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Argumenty i fakty. Dodal, že není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva. Strategie podle něho také zahrnuje poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.
Pražský městský soud poslal na osm let do vězení Kolumbijce, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz také vyhostil z České republiky a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.
Šestadvacetiletý muž chtěl podle předsedkyně senátu Danielly Sarah Sotolářové způsobit požár co nejvíce autobusů v klíčovských garážích. Sehnal si akceleranty a v nočních hodinách polil přední části tří vozidel motorovým olejem a benzinem. Autobusy zapálil, své jednání natočil na telefon a odešel. Díky včasnému zásahu zaměstnanců dopravního podniku, kteří požár uhasili, se oheň nerozšířil dál.
Cizinec podle soudkyně jednal podle pokynů muže, který na internetu vystupoval mimo jiné pod přezdívkou Adrian. Věděl také, že se Adrian domlouvá s dalšími lidmi, od kterých dostal pokyny, kde a kdy zločin spáchat. Jednal tak jako člen organizované skupiny. Kolumbijec také Adrianovi posílal fotografie dalších objektů a probíral s ním možnosti jejich zapálení. Uvažoval například o založení požáru v kině v obchodním centru na Floře.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
