První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
„Byla to už třetí noc v řadě kombinovaného ruského teroru – útoku dronů a střel. Pouze pocit naprosté beztrestnosti může Rusku umožnit provádět takové útoky a dále zvyšovat jejich rozsah. Neexistuje v tom žádná skutečná vojenská logika, ale má to významný politický význam,“ napsal v reakci na noční útok na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Ruský prezident Vladimir) Putin tím ukazuje, jak moc opovrhuje světem – světem, který vynakládá více úsilí na ‚dialog‘ než na skutečný tlak,“ dodal prezident, podle něhož by se zintenzivnění ruských útoků mělo setkat se zintenzivněním sankcí vůči Moskvě.
Za důsledek emocionálního přetížení označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.
„Jsme Američanům a osobně prezidentu Trumpovi opravdu vděční za pomoc při organizaci a zahájení tohoto vyjednávacího procesu,“ odpověděl Peskov na otázku ohledně Trumpových výroků o Putinovi. „Samozřejmě se zároveň jedná o velmi zásadní okamžik, který je samozřejmě spojen s emocionálním přetížením úplně všech a s emocionálními reakcemi,“ dodal.
Nezávislý server Meduza ale s odvoláním na různé telegramové kanály informuje o dronových útocích na průmyslové podniky v Tatarstánu a Ivanovské či Tulské oblasti. Protivzdušná obrana podle portálů Mash, Baza a Astra zasahovala například v Jelabuze v Tatarstánu, kde se mimo jiné nacházejí závody na montáž dronů. Podle Astry drony zaútočily také na chemický závod ve městě Kinešma v Ivanovské oblasti. Kvůli útokům dronů dočasně omezila provoz letiště v řadě ruských regionů, včetně moskevských letišť Domodědovo a Žukovskij, píše Meduza.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
