První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Uvnitř monumentálního památníku Matka vlast volá v ruském Volgogradu se našlo tělo muže. Informují o tom ruská média a telegramové kanály. Vyšetřovatelé uvedli, že muž se podle všeho nestal obětí násilného trestného činu.
Pětaosmdesát metrů vysoký pomník se nachází na kopci zvaném Mamajevova mohyla s výhledem na Volgograd, který se za války jmenoval Stalingrad a kde se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Dominuje mu socha ženy se zdviženým mečem.
Mrtvého muže našli v její hlavě. Podle některých ruských médií se mu udělalo zle během prohlídky památníku, zemřel zřejmě na infarkt ještě před příjezdem záchranářů. Policie místo pro turisty uzavřela z „technických důvodů“.
Polské námořnictvo zjišťuje, zda u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko v místech, kde se ve středu pohyboval tanker z ruské stínové flotily, nejsou výbušná zařízení. Dnes to na poradě v centru námořních operací v Gdyni řekl polský premiér Donald Tusk.
Ve středu šéf polské vlády na sociální síti X informoval o tom, že ruské plavidlo ze stínové flotily provádělo podezřelé manévry v blízkosti energetického kabelu. Po intervenci polského hlídkovacího letounu loď odplula a na místo se vydala průzkumná loď polského námořnictva ORP Heweliusz.
„Stále zjišťujeme, zda tam nebyly nastraženy nějaké nálože, je třeba to velmi důkladně probádat,“ řekl Tusk podle polských médií a dodal, že zatím žádné špatné zprávy nemá. Varoval, že podobně jako východní hranice Polska se Baltské moře může stát dějištěm permanentní hybridní konfrontace s Ruskem. Tusk připustil, že výraz „hybridní“ není úplně přesný, když někdo „posílá lodě, aby ničily infrastrukturu“.
„Jde o agresi namířenou proti naší bezpečnosti, nejen energetické,“ řekl Tusk.
Rusko předalo Ukrajině seznam válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj čeká na seznam od ukrajinské strany. Vzájemná výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.
„Náš seznam jsme skutečně předali. Seznam z Kyjeva jsme ještě nedostali. Čekáme,“ prohlásil dnes Peskov.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
