První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.
„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel – zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.
Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.
„Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „ideálně k třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.
Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.
„Aby se tak ale stalo, musí Rusko ukázat, že to s ukončením války myslí vážně, počínaje úplným a bezpodmínečným příměřím,“ uvedl také ukrajinský prezident ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích.
Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomene 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.
Fico před cestou do Moskvy prohlásil, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce v boji proti nacismu. Slovenský premiér během pobytu v Moskvě plánuje bilaterální schůzky s Putinem i Siem.
Návštěvu Moskvy ohlásil také nezařazený český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!). Ten ČTK řekl, že položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky.
Za hlavního hosta oslav označil Putin čínského prezidenta Sia. Pro Rusko je Čína klíčovým spojencem.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
