První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.
V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.
Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.
V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
