První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část této oblasti na západě Ruska obsadili loni v létě. Dnes to podle agentury Reuters oznámil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu uvedl, že ukrajinské dobrodružství v Kurské oblasti zcela ztroskotalo, a že se tak otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
Při nočním ruském dronovém úderu na východoukrajinský Charkov utrpěl zranění 14letý hoch. Velkému útoku čelilo město Kropyvnyckyj, oběti bezprostředně neohlásilo, napsal portál Ukrajinska pravda. Chlapec v Charkově byl zraněn při výbuchu. Poškozeno tam bylo i několik balkonů a byla rozbitá okna domů. Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu vypálilo tři střely a 114 dronů. Rusko naopak uvedlo, že jeho protivzdušné systémy za posledních 24 hodin sestřelily 236 dronů.
Velký úder ruských dronů ohlásilo ukrajinské město Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti. „Kropyvnyckyj čelil dalšímu nepřátelskému útoku dronů. V tuto chvíli víme, že byly poničeny prostory skladu. Na místě pracují záchranáři. Prvotní zprávy ukazují, že se útok obešel bez obětí,“ uvedl šéf vojenské správy Kirovohradské oblasti Andrij Rajkovič.
Ruský vojenský vrtulník v pátek nad Baltským mořem narušil vzdušný prostor Polska. Dnes to na síti X oznámila polská armáda s tím, že povaha incidentu naznačuje, že Rusko zkouší připravenost polských systémů protivzdušné obrany.
„Let vrtulníku sledovaly vojenské radarové systémy polských ozbrojených sil a civilní systémy polského letectva,“ uvedla armáda. Vrtulník podle ní patřil k ruské baltské flotile. Armáda poznamenala, že po celou dobu byly síly i prostředky protivzdušné obrany v pohotovosti a připraveny zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
