První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Předsedové českého Senátu a Sněmovny Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvali americký Kongres, aby zachoval stabilní financování rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE). V dopise předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi a úřadujícímu šéfovi Senátu Chucku Grassleymu upozorňují na to, že ukončení činnosti stanice by znamenalo vítězství autoritářských režimů a oslabení svobody slova ve světě. ČTK o tom informoval mluvčí předsedkyně dolní komory Martin Churavý.
„Jsme si plně vědomi úsilí americké administrativy o snížení federálního deficitu a podporu fiskální odpovědnosti. Právě v tomto kontextu však musíme zvážit i širší a dlouhodobé důsledky tohoto rozhodnutí. Ukončení činnosti Rádia Svobodná Evropa by totiž ve skutečnosti znamenalo významné vítězství autoritářských režimů v Evropě, Asii i jinde,“ uvedla Pekarová Adamová. Stanice má totiž podle ní přínos i pro kolektivní obranu demokratických hodnot.
Ukrajinu je třeba vojensky podporovat i v době snah o mírová jednání, aby byla její pozice vůči agresorskému Rusku co nejsilnější. Na úvod dnešní schůzky ministrů obrany kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) se na tom shodli ministři Británie a Německa John Healey a Boris Pistorius. Zasedání skupiny založené před třemi lety Spojenými státy se vůbec poprvé osobně neúčastnil zástupce americké vlády, ministr obrany Pete Hegseth se ke svým kolegům z pěti desítek zemí světa hodlá připojit na dálku. Healey oznámil, že jeho země poskytne Ukrajině vojenskou podporu za dalších 350 milionů liber (10,2 miliardy korun) a vyzval k novým závazkům i ostatní země.
Ministři se sešli v době, kdy je nejistá budoucnost další americké vojenské podpory pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Prezident Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení této podpory.
Ruská vojska, útočící na východě Ukrajiny, dobyla obec Oleksandropil v Doněcké oblasti a pronikla do vsi Uspenivka, ležící jen šest kilometrů od hranice Dněpropetrovské oblasti. Uvedl to dnes v noci server Ukrajinska pravda s odvoláním na projekt Deepstate, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ztráty ruské armády od rozpoutání války proti Ukrajině v únoru 2022 přesáhly 930.000 mužů, tvrdí ukrajinský generální štáb. Obě země dnes informovaly o zničení desítek nepřátelských dronů.
Ruským jednotkám se dosud nepodařilo proniknout do Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, přestože se o to každý den pokoušejí, uvedl dnes v ukrajinské televizi šéf oblastní správy Volodymyr Arťuch podle serveru RBK-Ukrajina.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
