První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajina si dnes připomíná tři roky od osvobození města Buča v Kyjevské oblasti. Piety se v doprovodu manželky Oleny zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Buča je jedním ze symbolů zvěrstev, kterých se Rusové na Ukrajině dopouštějí. Okupanti povraždili stovky místních obyvatel, řadu z nich mučili.
„Od té doby nikdo na světě nemůže říct, že neví, co Ukrajina brání. Ukrajina bojuje o život pro svůj lid. Aby nikdo nikdy neudělal to, co ruští okupanti na naší zemi. Věčná památka všem, jejichž životy vzala ruská válka! Věčná vděčnost všem našim lidem, kteří brání Ukrajinu,“ napsal v emotivním příspěvku na sociálních sítích Volodymyr Zelenskyj.
Švédsko dnes oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 16 miliard švédských korun (36,8 miliardy korun). Jde o zatím největší balík pomoci Kyjevu od této severské země. Stockholm chce pomoci Ukrajině posílit její postavení ve vyjednávání o konci války, píše agentura Reuters.
Hlavní část balíčku, devět miliard švédských korun, bude sestávat z nového vybavení. Zhruba pět miliard pak bude tvořit finanční dar ukrajinskému obrannému průmyslu, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson.
„Nyní jsme v kritické fázi války. Soustředíme se na co největší podporu Ukrajiny, aby se dostala do silné pozice při těchto vyjednáváních,“ řekl na tiskové konferenci. Podle něj musí podporu Ukrajině navýšit všechny evropské země. „Víc (států) musí víc udělat,“ dodal.
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz čelí ztrátě podpory uvnitř Bílého domu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Děje se to poté, co Waltz nedopatřením přidal novináře do chatu, kde nejvyšší představitelé administrativy probírali chystané vojenské údery na Jemen.
Dva američtí představitelé anonymně uvedli, že Waltz v aplikaci Signal založil několik dalších citlivých konverzací se členy administrativy na téma národní bezpečnosti. Byla mezi nimi diskusní vlákna o tom, jak zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou nebo o dalších vojenských operacích. Zdroje odmítly uvést, zda byly v těchto konverzacích zveřejněny utajované informace.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
