První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Evropská komise (EK) zahájila další kolo společných nákupů plynu. Kupující vyzvala, aby dali vědět, že mají zájem o účast ve výběrovém řízení. Poptávku po plynu bude možné tento měsíc podat na více šestiměsíčních období od července 2025 do října 2030, uvedla dnes komise. Cílem společných nákupů je usnadnit v Evropě přechod od ruského plynu na plyn od jiných dodavatelů.
Ukrajina předpokládá, že Spojené státy zesílí sankce proti Rusku, pokud Moskva nepřijme americký návrh na 30denní příměří, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už s návrhem na příměří souhlasil a USA následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.
„Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ odpověděl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku, co USA udělají v případě, že Rusko americký návrh na příměří odmítne.
Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to dnes agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian. Ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy vojáků, řekl podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
