První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina téměř dokončilo vydávání pasů obyvatelům okupovaných území Ukrajiny, informovala dnes agentura AFP. Kyjev i Západ to označují za nezákonné porušení ukrajinské suverenity.
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.
Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve,“ uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na „významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině“.
Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery „podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru“.
Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.
Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.
USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
