První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Moskva vidí v rozhovorech s Washingtonem příležitost obnovit svou špionážní síť ve Spojených státech, píše web stanice CNN s odvoláním na současné i někdejší americké činitele. USA a Rusko se dohodly na jednání o oživení svých velvyslanectví a konzulátů v obou zemích. Moskva podle amerických činitelů chce pod diplomatickým krytím na své zastupitelské úřady ve Washingtonu, New Yorku nebo Houstonu znovu dosadit zpravodajské agenty.
Mocnosti se o jednání o velvyslanectvích domluvily po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a po následném setkání delegací obou zemí v Rijádu, při kterém se mimo jiné hovořilo i o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Ve čtvrtek se ruská a americká delegace sešly v Turecku, aby prodiskutovaly detaily týkající se zastupitelských úřadů, jako je počet zaměstnanců, víza, diplomatické bankovnictví a další provozní záležitosti. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že šlo o konstruktivní rozhovory, na které „v nejbližší době“ naváže další schůzka.
Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Ethan Hertweck (†21) přišel o život při obraně Ukrajiny před ruskými nájezdníky. Lidé mu vzdali hold na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdanu), dorazili i jeho rodiče.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům. Podle předběžných závěrů speciální Evropské rady, které má ČTK k dispozici, účastníci schůzky rovněž zdůrazní, že jednání o Ukrajině nemohou probíhat bez Ukrajiny a že do jednání, která by ovlivnila evropskou bezpečnost, se musí zapojit i Evropa.
„Ruská útočná válka proti Ukrajině má širší důsledky pro evropskou a mezinárodní bezpečnost. Evropská unie a její členské státy od počátku zdůrazňovaly potřebu ukončit tuto válku prostřednictvím komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém bude dnes diskutovat takzvaný Coreper, velvyslanci členských států EU v Bruselu. Text tedy ještě může doznat změn.
„Pokud jde o Ukrajinu, objevil se nový impuls, který by měl vést ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru. Je proto důležité, abychom si vyměnili názory na to, jak Ukrajinu dále podporovat, a rovněž na principy, které by měly být do budoucna respektovány,“ napsal šéf unijních summitů António Costa ve zvacím dopise unijním vůdcům.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
