První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ocenila, že dnes ministři zahraničí EU schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. V současné době podle ní pokračují práce již na sedmnáctém sankčním balíčku. Ten by mohl být podle zdrojů ČTK hotový už v březnu.
„Je jasné, že prohlášení přicházející ze Spojených států nás všechny znepokojují,“ reagovala Kallasová na vývoj ve vztazích mezi USA, EU a Ukrajinou. „Měli jsme rozdílné názory již dříve, ale vždy jsme je dokázali vyřešit a očekáváme, že se nám to podaří i tentokrát,“ dodala. Právě kvůli navázání dalších kontaktů s americkou administrativou odjíždí v úterý do USA, kde se má ve středu a ve čtvrtek setkat se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a dalšími americkými představiteli.
Policie se v současné době setkává s celou paletou útočných operací vůči ČR. Útoky směrují proti celé společnosti, nezaměřují se na konkrétní jednotlivce, ale snaží se narušit fungování celého státu. V Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody to dnes řekl náměstek ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiří Nový. Připomněl i žhářský útok na autobusy pražského dopravního podniku v garážích na pražském Klíčově.
„Z mého pohledu jsme ve válce,“ řekl Nový. Český stát podle něj čelí nejen kybernetickým útokům, ale i dezinformačním vlnám nebo dlouhodobému zpochybňování schopnosti státu zajistit základní hodnoty, na kterých stojí. Protivník nerozlišuje cíle a útočí na cokoli, popsal.
Žhářský útok v Praze byl jen jedním z mnoha, které se odehrály třeba v Polsku nebo v pobaltských zemích. Způsob provedení je velmi podobný a spočívá v náboru osob z ohrožených sociálních skupin a nezaměstnaných. V poslední době zpravodajské služby v západní Evropě upozorňují, že jsme na prahu nové vlny útoků. Sabotáže se uskuteční prostřednictvím živých kurýrů s výbušným zařízením, kteří se budou snažit zasáhnout společnost na živých místech, varoval.
Upozornil, že společnost je plná citlivých technologií a různých míst, která jsou z bezpečnostního hlediska problematická, jako jsou třeba benzinové čerpací stanice, plynové přečerpávací stanice nebo například produktovody. Cílem útoků je podle Nového vyvolat strach v populaci, oslabit důvěru ve fungování právního státu i ve smysluplnost pomoci Ukrajině.
Podporovatelky Ukrajiny považují za čest přijetí prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě, znamená to pro ně i vyjádření budoucí české podpory napadené zemi. Hlava státu se dnes setkala se zhruba čtyřmi desítkami podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností. Některé z dobrovolnic, které hovořily s novináři, vozí pomoc přímo na frontu.
„Jezdíme jednou za měsíc, možná i dvakrát přímo k frontové linii. Vyrábíme a dodáváme všechno podle požadavků vojáků. Půl díla děláme my tady, další část se dodělává tam,“ řekla Lesja Kopčuková ze spolku Spark, který vyrábí například batohy pro dronaře. „Montujeme občas i drony, ale jen část vyrobíme, zbytek dodělávají vždycky vojáci,“ dodala.
Na Ukrajinu její spolek dodává také například terénní vozy, Kopčuková je zároveň součástí rehabilitačního centra pro ženy, které byly v zajetí. „Ta hrůza je tak velká, silná. Těžko se potom žena dostává na nějaký aspoň trošku normální život,“ řekla. Po vyslechnutí některých příběhů nemůže i několik dní spát, neboť si představuje, kolik lidí je stále v zajetí mučeno, uvedla. „Válečné zločiny, které Rusko dělá vůči ukrajinskému lidu, pokračují dál. Ve velkém,“ řekla.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
