První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
„Sledujeme prudký nástup Trumpovy administrativy a bohužel sledujeme míchání pojmů a dojmů. Prostě si myslím, že kdo je agresorem a kdo je obětí v této válce. Pokud se tohle míchá, tak to samozřejmě nebezpečí znamená. Neznamená to nebezpečí pouze pro Ukrajinu jako takovou, která se tři roky brání zcela bezprecedentní agresi, kterou jsme v poválečných dějinách tady ještě nezažili, ale jsme prostě v situaci, kdy takovýto přístup může mít i konsekvence pro celý bezpečnostní pořádek,“ uvedl v Partii na CNN Prima News vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Evropa teď se musí samozřejmě velmi výrazně zapojit do celého toho konceptu vyjednávání a musí ukázat, že je schopná hrát svoji aktivní roli. Já nevím, jestli se mění světový pořádek, ale jenom bych chtěl říci, že Volodymyr Zelenskyj není diktátorem a na tohle nemůžeme přistoupit v České republice ani Evropě. Volodymyr Zelenskyj je prezidentem národa, který se statečně brání neomalené ruské agresi,“ upozornil Rakušan.
K dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny zemřelo na bojišti 867 tisíc ruských vojáků. Vedle toho bylo zničeno přes 21 tisíc AFV vozidel či třeba 38 tisíc aut.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 267 dronů. Je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat.
„Na ukrajinském nebi bylo spatřeno 267 nepřátelských dronů, což je rekordní počet za jediný útok od začátku invaze,“ napsal Ignat na facebooku. Na 138 z nich zachytila ukrajinská protivzdušná obrana a 119 dalších strojů, které podle Ignatova sloužily jako návnada, „se ztratilo“, aniž by způsobily nějaké škody. Co se stalo s posledními deseti, neuvedl. Ukrajinská armáda ale dříve sdělila, že dronové útoky zasáhly několik ukrajinských regionů včetně hlavního města.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
