První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ruský vojenský soud odsoudil v nepřítomnosti na doživotí ukrajinského plukovníka Mykolu Dzjamana za to, že zhruba před rokem vydal rozkaz k sestřelení ruského vojenského letounu včasné výstrahy A-50. Při zničení letadla, kterých má Rusko jen hrstku a jehož cenu ruský tisk odhadl na více než 300 milionů dolarů (asi 7,24 miliardy Kč), zahynulo všech deset členů posádky. O rozsudku dnes podle serveru Meduza informovali ruští vyšetřovatelé. Podle portálu Mediazona byl verdikt vynesen již minulý měsíc.
Ukrajinské ozbrojené síly svého času uvedly, že letoun A-50, sloužící k navádění ruských bombardérů při náletech na Ukrajinu, sestřelily 23. února 2024 nad Azovským mořem. Podle ruské verze letoun hlídkoval nad Krasnodarským krajem na jihozápadě země. Ruský soud odsoudil velitele ukrajinské 138. protiletecké brigády za „terorismus“, protože podle ruské verze vojenský letoun letěl v hloubi ruského území.
Jeden člověk zahynul a čtyři další utrpěli zranění při explozi poblíž vojenského náborového střediska v západoukrajinské Chmelnycké oblasti. Informovala o tom dnes ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, podle níž zemřel muž, který u střediska ve městě Kamjanec-Podilskyj (Kamenec Podolský) výbušninu odpálil. Šéf ukrajinské policie následně z podobných útoků obvinil Rusko a jeho tajné služby. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Exploze dnes zazněla kolem 13:00 místního času (12:00 SEČ). Policie na facebooku uvedla, že příčiny a okolnosti výbuchu poblíž střediska pro nábor a sociální podporu zjišťuje a na místě působí záchranné složky i vyšetřovatelé. Suspilne s odvoláním na své zdroje píše, že mrtvý byl civilista. „Mezi zraněnými jsou dva lékaři - voják a žena, která je zaměstnankyní úřadu,“ řekl ukrajinské stanici vedoucí lékař místní nemocnice Borys Syrota.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
