První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Nejméně čtyři lidé zahynuli a 17 bylo zraněno při ruském útoku na ukrajinské město Izjum, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Syněhubov.
Čtyři lidé zahynuli při ruském vzdušném útoku na východoukrajinské město Izjum. Na platformě Telegram to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož jsou další dvě desítky lidí zraněných. Rusové podle předběžných informací použili balistickou střelu, dodal regionální činitel.
„Pět lidí bylo hospitalizováno. Na místě jsou všechny záchranné složky,“ doplnil Syněhubov. Později zvýšil počet zraněných ze 17 na 20 a uvedl, že Rusko zaútočilo na centrální část města. Další podrobnosti zatím nesdělil.
Izjum, kde před ruskou válkou proti Ukrajině žilo zhruba 46.000 obyvatel, je strategicky významné město, které leží asi dvě hodiny jízdy východně od Charkova a nachází se několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Ruská vojska se ho po několikatýdenních těžkých bojích v prvním roce své invaze na Ukrajinu zmocnila a několik měsíců ho okupovala, než ruské vojáky v září 2022 vyhnala blesková ukrajinská protiofenzíva v Charkovské oblasti.
Spojené státy už nechtějí Ukrajinu podporovat bezúplatně. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého to dokazuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev výměnou za pomoc dodával do USA vzácné kovy. Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské invazi. Dodávky zbraní z USA jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.
Trump v pondělí řekl, že chce zajistit dodávky vzácných nerostných surovin do Spojených států. Doplnil, že se jeho administrativa snaží s Ukrajinou dospět k dohodě, v níž by tato země zaručila dodávky nerostných surovin výměnou za to, "co jim dáváme". Východoevropská země je k tomu podle něj připravena.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
