První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyjádřil přání, aby Spojené státy i evropské země byly zapojeny do případných jednání o ukončení války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podle něj může konflikt urovnat, ovšem jedině když do rozhovorů zapojí Ukrajinu. Vyjádření přišla při setkání Zelenského s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, informovala agentura Reuters.
„Co se týče toho, jaký bude formát jednání... Opravdu doufám, že tam bude Ukrajina, Amerika, Evropa a Rusové,“ řekl ukrajinský prezident. Později upřesnil, že žádný formát zatím dojednán není.
Americká vláda zvažuje nákup amerických zbraní pro Ukrajinu za peníze získané ze zmrazených ruských aktiv, řekl v rozhovoru pro Fox News Keith Kellogg, mírový vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko.
„Mluvili jsme o tom opakovaně - o využití ruských zmrazených aktiv k tomuto účelu, k nákupu amerických zbraní,“ řekl. „Je to jeden z dílků skládačky, který je třeba prodiskutovat.“
Kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivní podle slovenského premiéra Roberta Fica Evropskou unii, která je podle něj na vedlejší koleji už několik let a musí se vzpamatovat. Fico to řekl v dnešní rozhlasové diskusi. Opět tvrdil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, se nechala zneužít na válečný konflikt s cílem oslabit Rusko.
Řekl rovněž, že již nemá zájem o jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým chtěl dříve jednat o přepravě plynu přes její území. Kyjev na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončil poté, co vypršela platnost příslušné smlouvy s Ruskem.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
