První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval Spojené státy, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Zároveň ale zdůraznil, že evropská část aliance musí více investovat do obrany, posílit výrobu v obranném průmyslu a převzít větší podíl na výdajích na pomoc Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Větší výdaje na obranu požaduje od Evropy také nový americký prezident Donald Trump.
"Pokud jde o Ukrajinu, potřebujeme, aby USA zůstaly zapojeny," prohlásil šéf NATO. Rutte ve své řeči podle bruselského listu Politico připustil, že Trump naprosto spravedlivě požaduje, aby evropští spojenci dávali na obranu víc. "Má samozřejmě pravdu, že problémem nejsou USA a že problémem je Evropa," uvedl bývalý nizozemský premiér. Komentář generálního tajemníka aliance následoval poté, co nový americký prezident začátkem tohoto týdne prohlásil, že Evropská unie by měla dělat víc pro podporu Ukrajiny.
Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.
"Hlavním cílem je zablokovat prodejní a skladovací kanály a také odstranit z nelegálního oběhu ukořistěné zbraně, munici a výbušniny," uvedla ukrajinská národní policie v krátkém prohlášení na svém webu. Více podrobností nesdělila, slíbila je poskytnout po dokončení vyšetřování. Upozornila zároveň, že lidem zapojeným do této činnosti může hrozit až sedm let vězení.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
