První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Co se týče války na Ukrajině, Trumpova tvrzení o vyřešení konfliktu do 24 hodin nebyla podle Žantovského od začátku reálná, podobně jako řada jiných. „Podstatné je, že ruská ochota přistoupit na nějaký plán zatím neexistuje, a pokud ano, tak za Putinových podmínek, které nebudou přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Trumpa. Trump neočekává, že ze vzájemného měření sil, byť vyjednávacích, odejde jako ten slabší. Bude záležet i na postoji ostatních států, včetně Evropy a nás,“ dodal.
Radě Evropské unie od ledna po nadcházejících šest měsíců předsedá Polsko, které se chce soustředit na posílení bezpečnosti kontinentu. Předsednictví se Varšava ujala v době, kdy na Ukrajině pokračuje ruská invaze a kdy se do Bílého domu ve Spojených státech vrátil republikán Donald Trump, což v Evropě vyvolává otázky o budoucnosti transatlantických vztahů.
Europoslanci budou hlasovat o rezoluci, která vyzývá k dalším krokům proti režimu běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, který bývalé sovětské republice vládne od roku 1994. V neděli se v zemi konají volby, ve kterých se Lukašenko uchází o sedmý mandát. Jeho vítězství se očekává.
Novela o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí bude hlavním bodem lednové schůze Senátu, která dnes začíná. Novelu takzvaného lex Ukrajina kvůli sporným poslaneckým úpravám Senát pravděpodobně neschválí. Výbor pro lidská práva odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, sociální výbor pak uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
